Žádati
Žádati, žádávati; v již. Čech. sesílený tvar: žoudat. Kts. Ž. = dychtěti, toužiti po čem, státi oč, begehren, begierig sein, verlangen, sich sehnen; přáti, chtíti, wün- schen, verlangen; slovy žádání své pronésti, kázati, aby se stalo, begehren, fordem, laut verlangen, sein Begehren äussern, auffor- dern; prositi, bitten, anhalten, ansuchen, suppliciren; přání své někomu vyjeviti, gra- tulovati, wünschen, anwünschen; potřebu ně- čeho míti, potřebovati, bedürfen, nöthig ha- ben, verlangen, erfordern, erheischen. Jg. Cf. ŽBdáti a žedati. Mkl. aL. 60., Bž. 11., 26. a stran vazeb: Požádati. — abs. Žádej, co se státi může. Kmp. Č. 116. Kdo žádá, chápá všecko. Kom. — čeho (dychtěti, tou- žiti po čem): cti a chvály náramně žádati; ž. pomoci, rady, zlata, peněz, manželky, V., pravdy, Št., svojbody, Flav., něčí krve, Dal., platu. Sych. čeho tuze žádáme, toho se dočekáme. Us. Jestliže kdo chce ze škod z jaké summy pohnati, ten má k starostovi komorničímu jíti a ž. póhonu. Vl. zř. 22. Na břehu ležal a vody žiadal (o lenochu). Slov. Zátur. Unavené tělo žádá odpočinku. Us. Pdl. Židé žádali zázraků. Sš. I. 169. Žádal jsem oněch jednovokalních veršů. Koll. IV. 188. Žádala statku lounského. Žer. Záp. II. 92. Prosí žalobník za právo a žádá navrácenie statku svého. NB. Tč. 135. Lid vojenský záplaty žádal; Žádaly smlouvy. Dač. I. 227., II. 17. Tvé pomoci žádáme. Výb. II. 25. Našie přiejezdy žá- dají; Žádal Ondř. Sovy, aby mu tu truhlici zasě vydal. Arch. I. 10., IV. 65. Všeho, co vidíš, nežádej. Kom. Každý, kdo do ulice chtěl, průvodu žádati musel. Kom. Lab. 34. Vše, čehož žádá duše tvá; Jelen žadá chladu. BO. Já jsem těchto krmí dávno žádal. Pass. 684. Pašové smějí darů ž. Vrat. 42. Vezmeš sobě, čeho žádá duše tvá. I. Šam. 2. 16. Duše bezbožného žádá zlého. Kn. přísl. 21. 10. Hektor velice žádá smrti Achillovy. Troj. 285. Já jsem žádal ihned dílu té vsi; A z toho žádám panského ná- lezu, aby mi se od nich pravda stala. Půh. I. 156., 165. Člověk života žádá. Kat. 2716.
Žádati něčí smrti. Dal. 112., Smil v. 1980.
A srdce juž žádá seči. Alx. BM. v. 158.
(HP. 84.). Obličej jmajú pokojný a myslce
vždy žádá vojny. Alx. (Anth. Jir. 3. vyd.
33.). Ž. dobroděnství tělesných, ženy; Co
jest dobré, toho máme ž.; Bóh žádá viery;
Nežádej odplaty. Hus I. 58., 66., 98., II.
399., I. 400. Protož žádaje pomoci těch
svatých; Ž. milosti, milosrdenstvie. Št. Kn.
š. 12., 17., 23.— (jak) komu čeho (přáti,
chtíti). Čím více kdo statku má, tím více
ho sobě žádá. Lom. Všichni dlouhého života
si žádají; Padlo mi tak, jakž jsem sobě žá-
dal; Dobrého jinému ž. V. Sobě vysvobo-
zení ze zlého ž.; Božího požehnání někomu
ž. Br. Tou měrou si toho nežádám. Jv. Žia-
dam vám zdravia, pokoja hojného. Zátur.
Vinš. I. 18. Žádati si života věčného. Š. a Ž.
Žádej každému dobrého žádostí plnou. Št.
Matka dítěti neodepře, čehokoli si žádá. Us.
Pán Boh dá každému, čeho si žiada. Zbr.
Báj. 4. Keď nemáš frajera, ani si (ho) ne-
žiadej. Koll. Zp. I. 68. I žádala si roku.
NB. Tč. 184. Dal mu, čehož jeho jen sobě
žádalo srdce. Kom. A nejviece těm toho
žádají, kteříž jich hřiechy treskcí; Jede
k tobě, pokoje tobě žádaje; (Každý má bliž-
nímu) ž. jakož i sobě hřiechóv odpúštenie
a radosti věčné. Hus II. 203., 307., 334. —
Har., Háj. — co, čeho od koho (slovy žá-
dání své pronésti, kázati, aby se stalo). Od
tebe toho žádají (očekávají, chtějí); od tebe
se žádá; ž. něčeho (pomoci) od Boha. Br.,
V. Žádal od Boha smilování. St. Žádám toho
od tebe. Kom. Žádáš od žebráka Mošny.
Mus. Od lakomce peníze žádáš. Horný.
Nedá, čo by sa ti od ťažkej nemoci žiadalo
(u něho nic nedostaneš). Slov. Zátur. Ž. po-
moci od úřadu. J. tr. Aby mu od pána Boha
trpělivosti žádali. Skl. I. 46. Že žádá také
rytířstvo toho od p. Boha. Skl. I. 58. Od-
puštění od ní žádal. Vrch. Ležel Lazar
v nemoci, žádal od Boha pomoci. Sš. P.
19. Nebudem od jiných žiadať. Koll. Zp. I.
280. Protož žádáme od vás a prosíme, aby-
ste .. . Pal. Děj. III. 3. 236. Rady žádají
od vaší milosti; Žádáte od vdovy, aby. . . Za to od ní 30 zl. žádá. NB. Tč., 51., 278. Protož nebylo toho od něho žádáno. Skl. II. 77. Žádáš-li ote mne kalich peněz. Výb. I. (Ht. Obr. 25.). Žádaje ode mne listu. Arch. II. 22. Odvolati se jest od věčšieho súdce pomoci ž. Hus III. 252. A což od nich žá- dají. Chč. 449. — čeho na kom. Žádá na na posluchačích, aby . . . Vyzn. Čeho pak na mně žádáš (= ode mne žádáš)? Ros. Žádám vám zdraví na pánu Bohu. Plác. Toho na Bohu žádá. Br. Můž jej sobě za- vázati, aby to učinil po jeho smrti neb jej propustil, kdyžby toho na něm žádal. Tov. 67. Urozený Jene Lahvičko, toho na vás žádám svědomie, jakož jest vám dobře vě- domé. Jdn. 233. Źádaj na mně a dám ti vlásti. Ž. wit. 2. 8. Ž. čeho na kom. J. tr. Jiného jsi na ní nezadal. Sá. A kdož nej- více měli a na nichž tedy nejvíce bylo žá- dána, domáhali se osvobození. Ddk. IV. 25. Žádajíc na fojtovi, aby ten zloděj obstaven byl; A na tom žádám věrného práva na- učenie; Že toho paní Elžka na něm nikdy nežádala; Žádal jsem toho na něm na de- setkrát i viece, aby židovku k tomu jmiel. NB. Tč. 5., 10., 21., 52. Také mně píšeš, že sú Diviše jmenovali k té jiezdě žádaje na mně věděti, ktoby měl viec jeti; Tehdy žádal jest p. Jiřík na tom mém zmučeném člověku, aby jemu pověděl; Což mi mož- ného není, proč toho na mně máte ž.; Pro- tož žádám na vás, abyste mi ho propustili. II. 25., 36., 153., IV. 86. Žádej na súsediech svedomie, ať to vyznají. Vš. Jir. 153. Dlou hého a stálého zdraví Vašnosti na pánu Bohu žádám. Žer. L. 139. Toho na vás žá- dám. Pass. 512., Bart. 4. 3. Bratr na bratru dílu žádal. Tov. 80. Toho na něm vždy žádáchu. Hr. rk. 437. Toho na tobě žádám. 1494. Ž-li na vší obci. 1466. Žádala jsem na něm, aby mi svědčili jako svatební lidé. Půh. II. 343., 444. Kterak vešken sbor proti mně křičal, kterak sem já odpoviedal, co sú na mně žádali. Hus III. 282. Ž. čeho na kom. Chč. 299. — co, koho (komu): pe- níze. D. Od lakomce peníze žádáš. Horný. Žadal (prosil) děvečku, aby mu píti dala. Har. Žádám mu požehnání boží. Har. Vždyť já ještě dceru vaši od vás nežádám. Er. P. I. 129. Dáváš rozsochaté otázky a žádáš kulaté odpovědi (drsně se ptáš a cheš hlad- kou odpověď). Slez. Žiadala bych si smrť, ale načo hrob chváliť, keď nad mojou mo- hylôčkou nemá kto požialiť. Sl. spv. III. 102. Já si žádal hroma moc, bych je po- mstil tuto noc. Pís. slez. Chodievaj, cho- dievaj, de si ťa žiadajú. Sl. ps. 181. Kdo víc žádá, nežli čo má, do chudoby ide; Mordárství žáda pomstvu. Slov. Kdo komu zlé žádá, sám doňho upadá; Ty si mě nežádej, já nechcu býti tvojím bláznem; Nežádej si mě, ať ti nepřijdu na kožu (vy- hrůžka, aby nebyl bit). Mor. Šd. Tvoje ne- žádám a svoje nenechám. Slov. Phld. IV. 51. Cudzie nežiadaj, svoje nepusť. Zátur. Ty môj milý šuhajíčku, žiadaj čím skôr mojú rúčku. Sl. ps. 329. Slúbil si sa a ne- prišiel, čože si to zase smyslel? A já ťa čakala, čakala, žiadala, ej, šta ten kúštik chleba. Phld. V. 69. Já blahoutek! jakže jsem zde stejnou podílnosť od jiných ž. mohl? Koll. III. 80. Ktož chce ž. velebnosť boží. Št. Kn. š. 25. Nebe-li žádáš, (Kristus) cěstať jest. Hus II. 261. Kůň žádá jho a vůl sedlo. Č. M. — Poznani. Hlavně stává akkus. při čísl. a náměstkách rodu střed Cožs žádal? V. Co pak žádáš na něm? Svěd. Co onen žádá. Kom., Št. Co by žá- dal. Št. N. 225. 12. Žaludek často omdlévá, když nemá, čo žádá. Mor. a Slov. Tč. Bie- reš si ty ženu len pre krásu: krása netrvá len do času; musíš jej povoliť, čo len žiadá, daremná je, šuhaj, tvoja rada. Koll. Zp. I. 222. Snad dostaneš to, čo si si ž-la. Ib. I. 223. Což budou ž. Kat, 3363. Každý čo žádá a ctí, to jemu bóh jest; A má tak každý bližnieho milovati, že cožby sobě žádal, aby téhož blížniemu žádal; Všeliký člověk nemá ž. svému blížniemu nic zlého. Hus I. 66., II. 334., III. 180. Kdo mnoho chce, ať málo nežádá. Us. Kdo mnoho žádá, nedostane na ostatku nic. Tč. Vz Genitiv E. 5. Pozn. 3. Slov. I. 388. b. Ale vazba: ž. čeho jest obyčejnější. — co (čeho) kde: počet, účet u někoho ž. D. Ž. něčeho při právu. 1532. Každý člověk si žiada šťastia na tom svete. Zátur. Marně u knížete Ol- dřicha za pomoc žádali. Ddk. IV. 10. Žá- dám, Marjánko, nocleh u tebe. Sš. P. 127. Mezi jinými slovy toho žádal jest, abychom se k JMti přivinuli. Arch. III 306. — co, čeho, koho zač, za koho. Jak mnoho žádáš za toho koně (chceš míti)? Jg. Ne- žádá díků za dobrodiní své. L. Styď se za cizí dívku žádati. Reš. Ž. za moudrost, za krále, Br., za propůjčení dolu. Vys. Ž. (pro- siti) za koho. Har. Ten vinš ale ujčekovi ja zadarmo nedám, lebo, aby ma rád má- val, za to si ho žiadam. Zátur. Vinš. I. 25. Ž. za vysvětlení toho mandatu. Sk. I. 33. Přátelsky všechněch za to žádaje. Skl. I. 87. Tehdy má takovou stížnost na hejtmany těch hor vznésti a v tom za opatření a na- pravení ž. Nar. o h. k. Kdož za zvod žá- dal. Zř. F. L C XXX. Ž-li ho za přímluvu ku králi za to. Aug. 6., Mus. 1880. 453. Ž. za stání, um eine Tagsatzung, za podpis, za zprávy o něčem, za oznámení něčeho, Auskünfte einholen. J. tr. Ž. za propuštění, Demission geben. Dch. Tento synáček při- chází k otci tvému žádajíc (žádaje) otce tvého za tebe. Mor. Brt. S pilností se při- mlouváme a vás za to milostivě žádáme. Sl. let. I. 70. Jsouce za to žádáni. Skl. II. 93. Ž. někoho za radu. Arch. I. 83. Kuklik praví, že jest Holuba za to žádal. NB. Tč. 185. Za hlavu Jana Křtitele žádán byv stíti jej rozkázal. BR. II. 64. Pani zadali za odstoupení. Čr. Za pokoj ž-li. V. Ž. pe- něz za svou lež. Čhč. 305. Ž. Boha za po- moc. Br. Toužila jemu své křivdy, žádajíc za opatření. V. Začež žádal. Br. Nebyl za to žádán. Š. a Ž. Ž. koho zač. Sych., Flav., Vrat., Berg. Ž. dlužníka za podpis, úřadu za pomoc. J. tr. Cf. Prositi. — (zač) proč. Ž. pro pokutu za stané právo. Lum. 1857. 1046. Ž. zač v něčí prospěch. Us. Kdo dobra za dobrým účelem žádá. Kom. Druhdy člověk z lásky pro Krista může smrti ž. sobě. Sš. II. 100. — čeho po kom (= na kom, od koho; na kom vymáhati). L. Toho po nás žádal. Akt. m. Ferd. Čeho jest pán po mně strany zastoupení úřadu žádal. Žer. f. 15. Oznámil, že po něm žádá ňákého Pavla lokaje. Žer. Ž. čeho po kom = na kom, od koho. Us. na Mor. Brt. Aby kniha spolu vyhověla i tomu, by žáci nabyli historic- kého přehledu literatury národní, nikdo po ní nežádej. KB. V. Čeho po vás ž. rá- čil, známo učiněno nebylo. Žer, L. I.13. Toho žádáme listem tvým po tomto poslu. Arch. IV. 9. — čeho proti komu. Čehož proti mně žádají. Eus. Tělo žádá proti duchu a duch proti tělu. Ctib., Sš. II. 59. Hojného prospěchu někomu proti nepřátelům ž. Br, 337* Uhři vyslali ho k cís. Rudolfovi ochrany proti pohanu žádajíce. Dač. I. 177. A pro- tož rozvažte to, dobří lidé. ktož spravedl- nosť milujete, žádám-li co proti právu bo- žiemu. Hus III. 276. Odjinud pomoci ne- žádajíc protiv němu. Št. Kn. š. 9. — koho, čeho jak. Přes zápověď lékaře za to žá- dal. Us. Nemocný přes tu chvíli žádal něco jiného. Ml. Mne prosbou žádali. 1505. Boč. Ve jménu Kristovu něčeho ž. Pešín. Než volané šťastí, ačkoľvek slúžilo indá, ten- krát, keď najvác žádal, jemu nechcelo pri- spel Hol. 26. Ja bych mu ze srdce všeho dobrého žádala. Us. Žádám se vší uctivostí. Er. P. 314. Pan Mathiáš žádal skrze p. Albrechta Kostku krále Jiří za příměří. Dač. I. 39. Ž. zač skrze posly, Us., s plá- čem. Bern. Z práva od někoho něčeho ž. 1433. Nách. 64, Velikú žádostí žádal ne- beské radosti. Smil v. 1630. Aby zlořeče- ním žádal zlého duši jeho. Br. Co nad to ž. můžeš. Kom. Lab. 81. Plným srdcem žá- dala. Hr. rk. 155. Vizi (vidím), že ty beze spíle mej svatby srdečně žádáš. Kat. 310. Ž. něčeho vší mažností, s pilností, pravou věrou, Arch. I. 30., 46., 70., vším srdcem. Pass. 200. Tehdy každý pokúšie pána Boha svého, když hledá neb žádá jistoty božie moci bez nuzné potřeby; Když kto bez viny žádá někaké pomsty na svém blížniem, tehdy se hněvá; Ani slovem ani skutkem žádám jemu co zlého. Hus II. 92., 285., III. 181. Ž. každému dobrého žádostí plnú. Št. Kn. š. 178. Třebaj' toho ž. srdcem celým, ale však s rozumem. Št. Vz Ž. s adverb. (konec). — kam. Jakožto žádá jelen k stud- nicím vodným, tako má duše žádá k tobě, Bože! Ž. wit. 41. 2. Musíte ž. až do Lito- měřic k biskupovi o dovolení. Sá. Ž. na venek, do města, pryč atd. Us. — komu koho, čeho k čemu. Oni k němu práva žádají, gegen ihn; Že jeho Holub k tomu žádal, aby slyšel, co s niem mluviti bude; Páni, o to k němu věrného práva žádám. NB. Tč. 76., 185., 186. Žádal mu štěstí k úřadu (přál mu). Vrat. — Kram. — čeho v čem. Žádajíce v tom rady a pomoci. Háj. A kdyby pánů v tom za naučení žá- dal. 1532. Pr. Kteříž by ne tak v své jako v boží při Davidovým příkladem nenapra- vitelným nepřátelům pomsty žádali. BR. II. 639. b. Ž. něčeho v modlitbách. Sš. II. 166., Slav. 42. V prosbě modlenie tak žádal. Hus I. 73. — co, čeho nač, na koho (zač). Božích soudů na ně žádá. Br. Za stání na věřitele ž.; za povolení exekuce na někoho ž. J. tr. Vz Vvězení. Řd. Ž. si koho na pomoc. Sš. P. 475. Na co si, Michalku, gbelských knezú žádaš? Mt. S. I. 11. Sám trest na se žádám. Er. P. 489. Ty řeči před nás listnie přišly od dřéve řečených kon- šeluov, na kteréž naučenie žádali; Žádáte-li co viece na Kunráta?; A on bude také ž. práva na mě jako na zloděje. NB. Tč. 91., 125. Smrti na sě žádajíc. 15. stol. Exc. Že toho ďábel žádal na sě od Krista, řekl jest jemu: Jdi, satane!; Pomsty spravedlivé na zlého sluhu žádajíce, Hus I. 73., II. 394. — odkud. A čtvrtý žádá z chléva koní na forspont. Koll. Zp. I. 371. — koho čím. Jakú ma len žádať budeš, som taková. Koll. Zp. I. 228. Libuše tě mužem, česká země knížetem žádá (žádá, abys byl). Anth. II. 60. Srdcem něčeho ž. Kat. 3067. — oč (vz Prositi). Je ke všemu šikovný, kdo ho oč žádá. Čes. mor. ps. 211. Nadešel ju mlá- denec a žádal ju o věnec. Sš. P. 349. Šel ku kráľovi, aby žiadal o jej (princezny) ruku. Dbš. Sl. pov. I. 484. Ž. oč. Žer. Záp. II. 23., Kn. poh. 169. O něčí dceru pro syna ž. D. S pláčem a kvílením někoho o pomoc ž. Us. — kdy. Žádal jsem před chvilenkou po básníkovi (= na něm, od něho). Kos. Ol. I. 236. V mém 12. roce žádal mne An- tonín o moji ruku. Us. Tč. Rodičia moji drahí, co vám mám žiadať v sviatok narod- zenia? Zátur. Vinš. I. 9. Žádajíce při tom rychtářův. Skl. II. 126. Po těch všech přech žalobník žádal jest sobě roku. NB. Tč. — se komu. Žádá se mi = chce se mi. Výb. — s infinit. Žádám něco na světě zkusiti. Kom. Z-li při svém ohlášení zůsta- veni býti. Skl. I. 158. Musíš si naň přivstati, žádáš-li ho přelstiti. Prov. Žiadal som si bohatým byť. Sl. spv. II. 73. Cichá (tichá) voda brehy myje, to pravda, už mne moja milá l'ubic nežiada. Sl. spv. V. 193. Žádali s ním vjíti v smlouvu. Flav. Ž. věděti = ptáti se.V. V ty mi sě lesy jeti žádá. Hr. rk. 17. Žádám se s tebou namluviti dobře před sněmem. Exc. S tebou býti žádáme věčně věkův. Er. P. 522. S nehodnými lidmi ani v nebi si býti nežádáme. Hdž. Vás za pány hosti míti žádají. Us. Brt. Žádal do Soluna dojíti. Sš. II. 10. Proto žádali bysme z jejího krásného roucha všecky špíny a šplehy odstraniti; Domů jíť žádate všecek unavený (jsa); Já by si žiadal byť, viac mi nepotrebí, za živa v Bystrici a po smrti v nebi; Nežiadám viac lúbit, pokuď budem živa, keď som v prvej lásce nebola šťastliva; Na čo si mám žiadať dalej byť na svete, keď som nešťastlivá v mojom mladom kvete ? Koll. III. 248., Zp. I. 39., 86., 114. Velice žádám viděti vás. Ep. k Řím. I. 11. I řekl jim: Žádostí žádal sem toho beránka jísti s vámi. Luk. 22. 15. Na věky s Bohem pře- bývati žádají. Anth. Jir. I. 76. Píti přielišně žádáchu. Výb. II. 11. Dobří lidé žádají umřieti; Pilni jsú trhóv, robot na poíi a jiných činóv, jimiž zbohatěti žádají; Žádate kralovati. Hus I. 117., 122., 467. Ktož úmyslem vším žádá Boha jmieti z pravé milosti. Št. Kn. š. 23. Vz jiné příklady v Bdl. Obraně kralodv. rukopisu 73. — Har., D. — aby. Žádá, aby bohatým byl. V. Žádá, aby se dobře měl. Br. Žádá, aby se stání odložilo, auf die Erstreckungsfrist der Tagsatzung antragen. J. tr. Žádal, prosil pána svého, by obživil chudobného. Sš. P. 113. Sara žádala od Abrahama, aby zahnal nevolnici i se synem jejím. Sš. II. 53. Rozum náš žádá, aby vše, co jest, dostatečné příčiny mělo. MH. 4. Žádajíc, by jie písaře vydali; Žádáme, by nám to opraveno bylo a dále se nám to nedálo. Arch. IV. 368., V. 314. Žádáme, aby jeden každý z vás do konce prokazoval tu opravdovou pilnosť. Pav. k žid. VI. 11. Žádajíc, aby jí se stalo podlé nálezu. Půh. II. 329. — Háj., Har., Flav. D., Us. — že. Když co tvrdíme nebo s ji- stotou očekáváme, klade se že s indikat. Žádáme vás, že budete pozor míti. Br. Žá- dajíce, že nám to laskavě vážiti ráčíte. Apol. Žádajíce, že, dá-li p. Bůh, přijeti neopominou. Skl. II. 89. — jak (s adv): horlivě, V., velice, Us., pěkně a krásně, Us., líbezně a uctivě, Bern., snažně, Berg., Dch., Pal. Děj. III. 3. 303., Výb. II. 16., skroušeně, Vrat., přátelsky a toužebně z. Apol. To břevno žádá (chce) výš, níž, více v pravo, v levo atd. Us. Abyste sobě u nás odpočinuli, šetrně vás žádáme. Us. Brt. Ž za něco úpěnlivě. Vrch. Bolo jim dobre tak, že si ani samy lepšie nežiaďaly; Ja mu dobre žiadam, trebars ma oklamal. Sb. sl. ps. I. 62., II. 1. 39. Protož žádáme tebe přepilně. Arch. III. 20. Lakomě žádajíc cizieho; Dobře činí, ktož ofěrují; ale my zle činíme, když ofěry lakomě žádáme. Hus 1. 161., II. 289.