Žádosť, i
Žádosť, i, f. = žádání, dychtivosť, chtíč, chtivost, chuť veliká. Vz S. N. Žádosťú (instr. sg.). Mus. 1880. 123. Die Begierde, Lust, Sucht, der Wunsch, das Verlangen, Gelüste. Ž. více rozumová, chtíč více smyslový. Nz. Ž. čeho: V., Kom., Jel., Sych.; k čemu: V., Br., Byl.; po čem: D., Sych. a j. Ž. smy- slová, citová, rozumová; obsah, pohnutka či podnět, síla, trvání ž-sti; spor či náraz dvou žádostí; ž-sti smyslné či nižší, citové či vyšší; ž. slabá, silná, krátko trvající, ustálená; ž. po příjemném, po zábavě, hře, po změnách v kratochvíli, po pravdě, po kráse; ž. dobra pro ostatní; žádosť trvalá, prchavá; rozpor (konflikt) žádostí. Dk. P. 146.—149., 158. (Pdl.). Ž. panování, zlata, stříbra, bohatství, peněz, statku, cti a po- výšení, úřadu, slávy, jídla, chlouby, chvály, zisku, k shromažďování statku; žádosť míti k něčemu; hořeti ž-stí cti a chvály; srdce ž-stí hoří. V. Ž. pomsty, Kom., k učení. Br. Pálila mně ž. Plk. Žádosť potřebná ke všemu tělu, das allgemeine Wohlbefinden, die Lebenslust. Sal. 51.3. Ž. k jedení (chuť k jídlu, der Appetit). Šp. Ztratí k jídlu ž. Jir. Ves. čt. 95. Anť jednak vyskočí na duši silná ž. jako lev, někdy mstivá, jako medvěd neb hltavá jako vlk, někdy lízavá a sladká jako štír, ale jedovatá jako drak; někdy smilná jako kráva nebo klisna, někdy hrdá jako orlice, rádaby na všecky vyle- těla; někdy veselá a zpěvavá jako slavík a jiné ptactvo, někdy nečistá jako svině, která v blátě své libosti vede; někdy ne- trpělivá jako pes, někdy utrhavá jako věz- ník, někdy štípavá jako hadice nebo stři- hovka, po jejímž uštípení všudy oteče; někdy lživá a lstivá jako liška. Sš. II. 61. Výše se pnula ž. jeho. Sš. II. 176. Veškerá ž. srdce jejich šla za Kristem; Žádosť čirá, upřímná, opravdová. Sš. J. 298., L. 180. Ž. toho mají, by tu při tom mohl sám býti. Arch. IV. 5. Žádosť k něčemu nésti. Kat. 2482. Ž. pak zlá aby hříchem byla, tomu nerozuměli; Co jen k té ž-sti Pán říkal?; Tak sobě počínej, aby, jsa mladý, svými žádostmi mládenčími spravedlivé příčiny k zlehčování sebe nedával. BR. II. 21. a., 70., 715. a. Žádostí dojíti jich hořel. Kom. Usilovali sme viděti tvář vaši s mnohou ž-stí. Thess. 2. 17. Umdlévá duše má pro ž. soudů tvých. Žalm. 119. 20. A v ta doba aspoň mieti k Bohu dobrú ž.; Zlá ž.; Že nejde dále ž-stí ku pravici; Neb ktož Boha pozná lépe, ten větší ž-stí jej miluje. Št. Kn. š. 3., 22., 36. K jiné věci svú žádosť viece obrátí, než k tomu nejlepšímu do- brému; Ne pro chlúby ž. jsem to učinil; Opustě vieru a ž. duchovních věcí přieliš pasé čichy své; Rád jest, aby nejlepšie dobré najviece v žádosti bylo; Tehdy jest to žádosť v sobě zlá, když žádá člověk toho, čehož nemá žádati, aneb tak žádá, jakož nemá žádati; Pan Ježiš nezapovídá dlúhé žádosti, poněvadž sám jest v takém modlení přeno- coval; A k tomu království aby přišlo žádosť máme mieti; Ti, kteří by měli ž-stí lpieti v nebesiech, ti sú k zemským obyčejóm žá- dostí se přichýlili; Žádosť zbožie roste bez konce; Pakli ž. jest zlá, tehdy bude skutek zlý; Každý člověk má býti každému člo- věku blížní v žádosti; Královstvie nebeské jest najlepšie, protož má býti v ž-sti; Jeho (Kristovy) skutkové nás k naději a k žá- dostem nebeským pozdvihují; Chválím tvú žádosť, neb má pochop v slovu pána Jezu Krista. Hus I. 65., 74., 77., 274., 280., 306., 323., II. 10., 36., 393., 339., 352., III. 68., 192. Ž. chudobu rozmáhá a k bohatstvu nepomáhá; Marných hodností neměj v žá- dosti; Čo hodina jiná ž. člověka napadá. Mor. Tč. Žádosť zlá hříchu (m.: hřích) má. Sb. uč. Paměť bydlí v těle, mysl v čele a ž. v srdci. Bž. exc. Ž. po slávě, po peně- zích, po panování, po učení, po krvi. D. Člověčí ž-sti žádná brzkosť nestačí. Sych. Svou ž. ukojiti. Kram. Ž-sti uzdu pustiti. V. Ž-sti své dosíci, dojíti. Troj. Podlé mé žádosti (stalo se). V. Té vůle a ž-sti býti (tak chtíti). V. Vše se mu vede, daří podlé ž-sti. D. Ž-stí úřadu zapálenu býti. Sych. Žádosť nesmrtelnosti. Mudr. Vypravoval mu o vaší žádosti nás. Br. — s inft. Pojala mne žádosť po vodě se voziti. Sych. Má ž. slovo božie slyšeti. St. skl. V. 94. Vz před- cház. — Ž. = náruživosť, die Leidenschaft, Begierde; zvl. ž. těla, tělesná, nezřízená (chlipnosť, vilnosť), die fleischliche, unzüch- tige, unordentliche, sinnliche Begierde, Lust, das Gelüste. Ž-sti oplzlé, chlipné, nečisté, nezřízené, neřádné, zapověděné, nešlechetné, smilné, neslušné; jako svině váleti se v blátě ž-stí tělesných; po smilných žádostech těla se pustiti; sloužiti ž-stem; nezřízených žá- dostí chlapem býti; v nečistotě a ž-stech nezřízených život vésti. V. Žádosti tělesné se přemáhají pracemi, pročež varuj se za- hálky a neoblibuj sobě práznosti. Hkš. Ž. těla. Jel. V chlipných žádostech věk svůj stráviti. Har. Ž. k skládání-se s ženami. Krab. Ž. tělesná, opak: duchovní. Pž. Ž. jest slepá. Dk. P. 152. Že člověk tělesných ž-stí odříci se povinen jest. Sš. 1. 47. Jako hovado jde po ž-stech zlých. Jel. Enc. m. 29. Ž-sti tělesné přemáhají se pracemi. Sixt. z Ottersd. Lidé hovadní v žádostech těla jako svině v bahně se kálející; Po ž-stech těla odešel; Ž. počnoucí porodí hřích. BR. II. 32. a., 113. b., 780. b. A že ž. nezřie- zená cizie věci překážie, protož die Buoh: Nepožádáš domu blížnieho svého, ani po- žádáš ženy jeho; Ž. tělestná troje: Prvá, když vóle plně přivolí k hřiechu, ač skut- kem nekoná. Druhá, když ž. zlú skutkem koná. Třetie, když tu ž. skutečnú bez pře- trženie v obyčeji má; Dotknutie nesvej ženy s ž-stí zlú a přivolením jest hřiech smrtedlný; Jest-li mlad, nutí ho ž. tělestná k smilství, ku pýše, k rozkoši; Plní sú žá- dostí, totiž hněvu, závisti, chlípnosti atd. Hus I. 275., 348., 366., III. 110., 307. Ten trpěliv býť nemůže, kdo ž-stí svých ne- přemůže. Bž., Hkš. exc. — Ž. = prosba, das Gesuch, die Bitte, Petition, Forderung, Ansprechung, Ansuchung, der Antrag, das Verlangen, Anhalten. Ž-sti místa nedati, žá- dosti nevyslyšeti; ž-sti místo dáti, ž. na- plniti; žádosti dáti užiti; něčí ž. vykonati, vyplniti; k ž-sti něco udělati, učiniti; po- nížená, pokorná, snažná ž. V. Ž. na někoho vložiti. 1568., Reš., Br., V. Ž. svou před- nésti. Us. Něčí ž. vyslechnouti, Vrat., na- plniti. Kom. Odpovědi s naplněnou žádostí očekávám. Ms. 1643. Ž. dodává se k úřed- nímu řízení. J. tr. Ž. za patent, das Patent- gesuch, za službu, das Kompetenzgesuch, za lhůtu, das Fristenerstreckungsgesuch, ž. mistrova, das Meistergesuch, ž. za výpůjčku, das Darlehensgesuch, za exekuční prodej, das Feilbietungsgesuch, za vklad do knih, das Einverleibungsgesuch. Šp. Ž. za před- ložení, das Einbegleitungsgesuch; ž. dů- tklivá, dringliches Ansuchen; ž. odmítnouti, das G. abweisen. Dch. Zle jsem u něho se svou žádostí pochodil, ich bin schlecht an- gekommen. Dch. Než čo naplat je včul ku vašej sa vláde utíkať, keď do uší hlas môj a tuhá se nedostane žádosť? Hol. 5. Skládá k vám žádosť povinně. Er. P. 309. Žádosť o ochranu. Šmb. S. U. 209. Pospíchal vy- praviti bratra s prosebnou žádostí, aby ... Pal. Děj. III. 3. 66. Jeho žádosti povolné a slušné odporni býti jsme nemohli. 1515. Mus. 1880. 490. Že jest k ž-sti nebožtíka Izáka Jana obeslal a rozkázal, aby mi plátce byl bez dalšiech žalob; A my k jeho ž-sti to jsme učinili; Tu jim Jiřík k ž-sti jich příročie dal za (= na) tři neděle; Potom jsme opět po některém času k žádosti jeho k němu přišli, tu nám řekl. . . NB. Tč. 4., 11., 29., 206. Po něčí žádosti něčím býti. Kat. 3269. Také já pokorný služebník váš pokornú žádostí prosím, aby . . . Arch. II. 235. Své ž-sti v Bohu setrvale a bez po- chybení položiti. Žžk. 14. Povolil na mou ž. k přátelskému jednání. Žer. Vyložil ji (tragoedii) na ž. jednoho pána. Dh. Na ž. jich šachty propůjčovati bude. Nar. o h. a k. Má na ž. původa uničením k stání ujištěn býti (obeslaný). Koll. 11. Na jeho ž. po- volné se vystěhoval. Apol. Na ž., k ž-sti něčí něco učiniti. V. Na něčí ž. něco uči- niti. Har. Cf. Slov. II. 3. b. str. zdol. 22. — Pozn. Vazba , Na něčí ž. něco učiniti a p.' se jako špatná kárá m. ,k žádosti', ale ona jest s dostatek doložena. Ž. na koho míti, dle Brs. 2. vyd. 278. lépe: ke komu. Žádosť zadati, komu podati. Jg. X. svou důvody opatřiti, stvrditi. D. Na ž. a přímluvu její. Flav. Ž. psaná. Us. Ž. exekuční, obstavo- vací, Verbots-Gesuch. Řd. Právo k zadání ž-sti; schránka na ž-sti. Šm. Ž. na někoho činiti (prositi). Rk. Ž. o uvězení, Arrest-G. Řd. Zadati ž. za službu, J. tr., za půjčku, Us., za povolení ku kutaní. Vys. Ž. vyří- diti, vrátiti, žádosti odepříti; ž. k někomu podati, na někoho vznésti. J. tr., Brs. 104. Ž. písemná. Nz. Na ž. a otázku. Pr. Ž-sti něčí vyhověti; k ž-sti něčí něco učiniti. Er. Ž. zavrci, žádosti povoliti; ž. v příčině uchá- zení-se; ž. spolu s jinými podati; ž. pobá- dací, Betreibungs-; Šp. Ž. svou ústně, pí- semně podati. — Ž = modlitba, das Gebet. V. — Ž. = přání, der Anwunsch, die An- wünschung. D. Ž. učiniti, pronésti. Dch. Ž. maje přijíti k vám od mnoha let. Řím. 15. 23.