Žalný
Žalný = žalostný, smutný, klagend, kläg- lich, Klage-, traurig. Rkk. Ž. hlas, Kká. K sl. j. 33., útrapa, Vrch., slzy, vyhnanství, Čch. Mch. 78., vzkřik, Hdk., písně, Osv. V. 635., tlupa lidí (žal mající), Čch. Dg. 723., líce. Čch. Dg. 700. Slunce žalně zírá zpět. Hdk. L. Kv. 80. Tam se třela v duši žalnou; Ž. rozhovor; Z ducha mého ž. hněv jest rozplašen. Štulc I. 79., 190., 197. Slýcháváť ona často v tiché době ty žalné hlasy, jenž Slovenskem lkají. Ntr. 1. 5. Tak zadumený so hradieb Trenčína ku svojej vlasti žiaľny zrak napína. Č. Čt. II. 87. Hrôzy podstúpené nemože mi nikdy dosť nahradiť, tým pak menej žiaľnu ztratu syna. Zor. Lžd. 34. Jak vždy musím trúchliť, jak žálná vždycky na- říkať. Hol. 413. Rozpukni sa tamburica, odskakujte ladné struny, posledný jích hlas nech búrnou disharmoniou zazuní a nech nesie žialne zvesti, kde len ľudská duša býva, Svatoslava zlatovlasá že už v hrobe odpočíva, a nech nesie žialne zvesti, kde len ľudská duša žije: že pri mrtvej Svato- slave moje živé srdce hnije. Vaj. Tat. a mor. 117.