Žásati
Žásati; žásiti, il, en, ení; žasnouti, žasnu, žesneš, nč. žasneš, vz Listy filol. 1884. 276.; ul, ut, utí; žásti, žasu, žásl (žíští, zastr.) = uleknouti, lekati (zastr.), in Schrecken setzen; lekati se, děsiti se, hroziti se, schaudern, sich entsetzen, in Erstaunen gerathen; ž. se = lekati se, žasnouti, sich entsetzen, schau- dern, erschrecken. Jg., Lex. vet. — koho. Některé ženy žiesly sú ny. ZN. Zrak žasl. Hdk. Žasnoucí oko, zrak. Koll. III. 318. Nežásaj sě, jež mě uvidíš. 14. stol. Mnč. R. 19. Lovec žasne. Mus. — nad čím. Rk. Tuť věru žasneme nad bohatstvím, jímž oplývali panovníci moravští a čeští. Ďdk. IV. 310. A žasnou nad tou písní hlasnou. Sš. Bs. 30. Duch nad silou žasne. Čch. Mch. 78. Až hrabě žasl nad tou krásou nenadálou. Kká. Td. 50. Mnozí nad tím žasnou. V. — se čeho. Žásají se ho na cestě. Eccl. Žásám se vašich slov. Kos. Ol. I.. 136. Žásajíce se propasti. Smil. v. 168. Nežásajte se těch, ješto tělo zabíjejí. ZN. Trojie věci mé sě srdce žásá; Nežásaj sě jich; Neroď sě stra- chovati ani žásati čeho. BO — proč. Z tvé řeči žasneme. Msn. Or. 57. Žásli sě strachem. ZN. Protož se zlostí pro ni žásá. Výb. I. 924. — čím. Oči divem žasly. Čch. Bs. 83. Krása její vše je divem žásá. Sš. Bs. 193. Novými divy žásal jsem se. Anth. Jir. I. 53. — před čím, správně: se čeho, nad čím.