Žbluňkati
Žbluňkati, žblunkati; žbluňknouti, knul a kl, utí, plätschern, plumpen ; spritzen. — abs. Nežbluňkej = nestříkej. Bs. Když prší, voda žblunká. Us. Šd. Ta horalská píseň se proudí jak ten žblunkající potůček horský od skalky ku skálce. Ntr. VI. 253. Jďte domov, jalovičky, na pól horňácka je slnko. Ešte posledníkrát čistej do sytosti vodičky z tejto si žblunčácej naporád uchlupnite réky: už skoro beh dokoná a zimou až do dna zatuhne. Hol. 358. Co spadne do vody a nežblunkne to? Stín. Mor. Tč. — kam: v tok. Dch. Sklínka padla z ruky a na zemi žblunkla. Na Ostrav. Tč. Tuze se na- hnula a do vody žblunkla. Němc. I. 68. Žába žblunkla do vody. Us. Kameni žblun- kají do vody. Tč. Kámen žblunkl do vody. — (komu) kde. Potůček žblunce po ka- menech. Víd. list. Žblunká mi v břiše. Us. Hned bol u jezera a už ju videl ve vode sa šplechtať a žblunkať jako rybu. Dbš. Sl. pov. VIII. 30. Napil jsem se vody a už to ve mně žblunká. Šd. Cosi ve vodě žblunklo. Us. Šd.