Žebračiti
Žebračiti, il, ení, schnorren, als Bettler herumziehen, den Bettler spielen, kargen. Us. Tč,, Dch. — s čím. S voskem tatínek už všelijak ž-čí (spoří). U Rychn. Ntk. — se = přiváděti se na mizinu, okrádati se, sich bestehlen; jako žebrák žíti, ein Bettler- leben führen, elend leben. Sd. Otec darmo se žebračí, když se hoch ničemu učiti nechce. Us. Kšť. — Ž. = žebrati. Slov. Bern.