ŽebrákŽebrák (nuzař):
hlado
š,
la
šút,
niktoš, potlkeň, šklban, trhan, všivák, všinda. Zát. Př. 16lb. Je horší od žobráka; Od žobráka iba vši; Žobráka je celý svet; Vezme kus chleba od žobráka; Zo žobráka nic dobrého; Ž. žobrákovi závidí atd. Vz Zát. Př. 383b., 158a., 161b. (o nouzi), 37b. (o pýše). Pyšný ž. málo v kabeli nosí. Mus. ol. 1898. 114. Kdybych neměl těch trochu dětí a dluhů, byl bych hotovým žebrákem. Tům. Ml. 109. Vezme aj žobrákovi kapsu (dříč). Mus. slov. II. 9. —
Ž.
Žebráci také =
čeští bratří, žold- néři původně Husité, ale naposled sběř vše- likých národův a vůdcové její byli katolíci. Vz Pal. Děj. IV. 2. 356.