Žebrák
Žebrák, a, m., tanec na Těšínsku. Slám. Put. 325. Vz Brt. P. n. 985. — Ž. = žebravý člověk. Žije, ako u cesty žobrák (špatně). Rizn. 174. Vytras žobráka zo vší, dovedie ťa do nich. Sbor. slov. VII. 133. Jak se ž. nají, chce v domě i na pána hrát. Vyhl. II. 35 66. Keď ho raz žobrák zplodi, tanistra a neho neshodi. Mus. slov. VI. 26.