ŽebráníŽebrání, n., das Betteln. Pyšný žebrák ž-ním nic nevyžebře. Kom. Ž. po ulicích, die Strassenbettelei. J. tr. Trebas já ubohý po žebrání chodím, na silu neberiem, nikomu neškodím. Koll. Zp. I. 354. Páričkova paní chodí po ž., Páričok velký pán, nosí jej kapsu sám. Koll. Zp. I. 354. Ž-ním se ob- choditi. Hr. rk. 22. b. Až já půjdu po ž. Sl. ps. 197.
