Žebrati
Žebrati, žebrám a žebři a žebřu, žebřeš, žebře, žebřeme, žebřete, žebří; žebrej a žebři, žebřete; žebraje, žebře, žebřúc (Gb.), bral, án, ání; žebrávati = almužny prositi, betteln; velmi prositi, žadoniti, zudringlich, unaufhörlich bitten. Vz Mazati. — abs. Každý ho chválí, a přec ho nechají ž. Us. Ž-ti se zapovídá. J. tr. Robiť na teba nevládzem, žobrat by nám hanba bylo. Dbš. Sl. pov. I. 173. Ty máš přieliš a druhý žebře. Št. Uč. 140. a. Sedieše u cesty žebřie. ZN. — čeho. Almužny ž. musil. Hlas. Ž. chleba. Háj. Slepý almužny žebře. Brt. S. 3. vyd. 44. Chleba žebříce. Hugo 99. Chleba u sou- sedů. Us. Tč. Umění jde žebrat chleba. V. Šel žebrat chleba. Ros. (Ve dvou posledních příkladech gt. také za příčinou supina). — komu čeho: chleba rodičům. V. Dy ně- možetě dělati, iditě si chleba ž. Sš. P. 119. — kde: po ulicích, po vsech, v městě (po městě). Ž. u koho. Chč. 381. Než bych šel ž po světě. Us. Šd. — kde oč. Nemusil u žádné ž. dlouho o hubičku. Sá. Osv. I. 182. — od koho. Bude od jiných ž. Rd. zv. Aby žebral almužny od těch, co vcházeli do chrámu. Sš. Sk. 35. Chleba od matky ž. Zk. — s kým. Bodaj si takú vzal, čoby si s ňou žebral. Koll. Zp. I. 122. — nač, na koho. Bodaj si takú vzal, čo bys na ňu žobral. Koll. Zp. I. 211. Nechce mu jí (fary) stavěti, musí na ňu ž. Sš. P. 759.— zač: za pomoc. J. Lpř. Za něčí lásku ž. Osv. V. 635. Ačkoli nikdy nebudeme ž. za rozšíření našich hranic, nikdy přece nedopustíme jejich súžení. Ddk. VI. 151. — kdy (jak). Byl boháč a nyní žebrá. Us. Lenoch neoře pro zimu, pročež ž. bude ve žni, ale nadarmo. Kn. přísl. 20. 4. Ori, ori (orej), sedljáčik! Ak nebudeš orati, budeš na rok žobrati. Koll. zp. II. 133., Sh. sl. ps. I. 184. — kde čeho kdy proč. Přede dveřmi velikým mumláním chleba žebří. Jel. Enc. m. 60. Lepší něco přátelům po smrti Nechati, než z úzkosti v starém věku po domech ž. Na Mor. Tč. — kde (s kým). Před kostelními dveřmi s jinými žebře. Pass. Krivda za stol sadla, pravda u dvier žobre. Na Slov. Tč. Krivda sedí pri stole a pravda žobre u dverí. Mt. S. I. 122. — se s čím. Chleba dostatek nemají, každý rok se s ním žebrají. Lom.