Žejdlík
Žejdlík (zastr. žejtlík), a a u, žejdlíček, čku, žejdl. u, m., das Seidel, z střlat. situla. Mz. 379. Ž. = míra sutých i tekutých věcí. Osm ž-ků = 4 masy = 2 pintě. V. 24/5 žej- dlíku = litr. Vz Máz, Litr. Dle míry Pře- mysla Otakara z r. 1268. ž. = dvě půlky, půlka = 2 čtvrtky (hrstky), tedy žejdlík = 4 čtvrtky, odtud slul kvarta, kvaretka, das Quart; ve Slez. posud kvaretka. Šd. — Ž. = tolik nápoje, co se do žejdlíka vejde. Hloupý Klíma dal vejce za ž. vína. Prov. D. — Žejdlíky = druh hrušek. — Ž. = picí nádoba. Umývání koflíků, ž-kův a měděnic. Bn — Ž., jm. místa u Nakla na Mor. Pk.— Ž., a, m., os. jm. Vck. Ž. Jiří. Vz Blk. Kfsk. 1134.