Žel
Žel. Mkl. Etym. (rejstř.). Ž. = bolesť. Oheň ani smútil, ani ničehož nic k želi ne- učinil. Ev. olom. 112. — Ž. = lítosť. Ž. mi jest (poenitet me). B. mik. Luk. 17. 4. Ž. mi se všie mé síly, což jsem kdy hřiecha učinil. Pravn. 1418 Budiž nám ž. toho zlého skutka. Arn. 1516. Buď nám ž. hří- chuov. Let. 483. Toho mi jest ž. s pravú vierú. V. Ps. fol. 134. a. Žel mi toho Modl. 6. b., Pass. 321., Hus L. 72. Jehož mu nejednou potom žel bude. Št. Kn. š. 183. (57 , 138.). Cf. D. Lhrg. 318.