ŽelarŽelar, a, m. =
truchlič, pozůstalý naří- kající. Slov. Hdk. Ž. = šuhaj nosící smutek po otci n. po matce; děvče zovou
želarica. Němc. Jsouť ubozí ž-vé stále na pokoře. Hdk. C. 130. —
Ž. =
hofer, podruh, ba- ráčník, kto nemajúc vlastnieho domu pre- najme si hospodu v cudzom dome. Dbš. Obyč. 49., Hdž. Šlb. 88. —
Ž. =
cudzinec v druhej otčině. Sldk. 493.