Žeň
Žeň, gt. žni a žně, f. = žetí, požínání obilí, der Schnitt, die Ernte. Vz Žíti (žnu). Žhnu, stupňováním: žeň, požínám Bž. 30. Gt. kolísá: žni a žně. Bž. 100. Ž. = sklí- zení, klizení, klizba, náklid, děla, žatba, sklizeň, žetí. Šp. V čas žně; ve dnech žni pšeničné; téhodnů nařízených ke žni. Br. Zeň bývá jen jednou v roce. Ros., Č., Pk. Plat za zeň. Ž. nastává, přichází. Sš. J. 75. Každý láň platí za žeň 3 gr.; Má dáti 2 gr. za žeň; Každý platí za ž. 3 gr. a za sýr 1 gr. Půh. II. 241. — Ž. = co se žne, die Ernte. Zahynula žeň polní. Štelc. Velmi skrovná žeň. Přišla hojná žeň. V. Ž. vý- nosná. Šp. Ž. obilná leží mi na srdci; Žeň bělá; Klasové žeň dáti měli později. Sš. J. 75. ž. dobrá, prostřední, špatná. Šp. Hoj- nou ž. dá tvoje sej. Štulc. I. 133. Bůh po- žehnal, rolím našim hojnou ž. dal. Ntr. VI. 26. Bodaj mal zlú žeň i mlatbu, keď mňa pripravil o svatbu. Koll. Zp. I. 321. Jistě ž. mnohá jest, ale dělníci nemnozí; proto proste pána žni, ať pošle dělníky na žeň svú. Hus II. 1. Výnos žni. Us. Jsou-li čer- vánky o novoroční den, přinesou jistě samou zlatou žeň. Hrš. Ještě tvá žeň nedozrála (ještě čas nepřišel). Vz Čas. Č. Srp v cizí ž. pustiti. Jg. — Ž. z vody = co z vody dostáváme: sůl, mlže, ustřice, perlovky, korále, ryby, raky, kraby, jantar, vodní byliny atd. Vz KP. III. 365. — Ž. a pl. žně = čas ku klizení obilí, klizení obilí, die Erntezeit, der Schnitt. Na Zlinsku v nom. a akkus. žňa, n. Bart. Žně římské a řecké. Vz Vlšk. 107. O ž. vůbec vz S. N. Když byla žeň. Ben. Br. Při začátku žně. Br. Přede žněmi nedostatek chleba měli. Háj. Přede žněmi s obilí spadlo. Kram. Bylo po žněch. V. O žních pršelo. Us. K žněm. Jg. Práce ve žních, ve žni. BO. Na poli žněmi se obírati; Ž. se brzo dostaví. Sš. J. 75. Výsledek žní, der Ernteausfall. Sl. les. Žně konati. Dch. Zeň jest Slovákům až posud opravdivá národní slavnosť. Koll. IV. 115. Je-li nový rok hezký, jsou pak pěkné žně. Mus. Když na sv. Máří Majdalenu prší, bý- vají mokré žně. Dch. Jsou-li psí dni jasné, bývají pohodlné žně. Mus. Je-li mráz na Gabriele, bývají žně veselé. Kld. Když dal pán Bůh žně, dá také sklizeň. U Kr. Hrad. Kšť. Vychudlému prasátku i o žních zima. Č. M. 173. Nepij po zasetí, ale po žních (vz Šetrnosť); Po žních se zpívá, po vý- mlatu zívá. Lb., Tr. Kdo ve žních hledí chladu, natrpí se v zimě hladu. Bž., Pk. Po žních slaví se obžinky, obžinek, ožinek, ožinky, dožinky, dožatá, požinek, dovazná. Šp. — Ž. = čas dobrého výdělku. Nyní mají ševci, mlynáři žně. Us. Č.