Dobyti
Dobyti, dobudu (od km. by: dobydu, dobytný m. dobydný), dobuď, dobuda, byl, yt, ytí; dobývati, dobývávati = dočekati, da bleiben, sein; pracně dosáhnouti, mühsam erwerben, erlangen, gewinnen; vymáhati, aus- streiten; mocí bráti, belagern, einnehmen, erobern; vytáhnouti, vytasiti, herausnehmen, -ziehen; vybrati, herausnehmen; vyhledati, hervor-, heraussuchen; kopati, aufergraben; se = vedrati se, einbrechen, eindringen. Jg. — abs. Zle dobyto, zle odbyto. Č. — jak dlouho. Už jen do Havla tu dobudu (budu). Nedobude (nezůstane) on tam do svatého Havla. Ros. — co. Meč z pošvy dobyl. D. Dobývajících meč. V. Dobyti chléb z peci (vytáhnouti). V Hradecku. Spravedlnosť do- bývati. Vš. Městečko dobyl. Ottersd. Zemáky dobývati (ze země kopati). Us. Kámen dobývati. V. Zlato z dolů dobývati. Zlob. Všetečně mezníky dobývati, přesazovati, zakopávati. Vys. Ruče zde meče dobysta. Rkk. Ač kde do- budeš město. Alx. 1098. I to, což chce, do- bude. Alx. — Har. — čeho. Statku, bohatství, Jg., slavného jména, Br., V., slávy, Jel., města, pevnosti, krajiny, Jg., meče, braně, palaše (vytasiti jej), V., zřídla, pramene. Jg. Hlad tvrzí dobývá. Tak jich dobudou; d. města, Alx. 1132. — Alx. 1103; Kat. 1124. Oba dobysta tu mečí. Rkk. 42. — čeho až kam. Vz Do. Vší země až do Krakova do byl. Dal. 32. — čeho čím: válkou svého práva, Troj.; města mocí, silou, vpádem, brannou rukou; něčeho právem n. právy, V.; města útokem. D.; něčeho prací d. V. D. něčeho zpurnými slovy. Er. P. 298. D. něčeho svým životem, Výb. II. 55., mocnou rukou. Bart. IV. 16. D. něčeho obchody, trhy, lstí. Chč. 449. Kristus duší dobyl krví. Chč. 376. — co čím. Něco právem dobývati. Jg. Válkou pokoj sobě d. Har. Město chy- trostí d. Har. I. 173. — čeho na kom (kde, čím). Zásluh na vlasti d. Jg. Útrat na někom dobyti právem a ne mocí. Er., J. tr. — Ktož na tobě čsti dobývá. Alx. 1129; 1127. Vítězství na kom dobyti, také: v. obdržeti, dostati, odnésti, dosíci nad kým. Rs. Čeho na křtu; d. statku na kom lstí. Chč. 451., 382., 608. — Bart. I. 21.; Let. 65. Přemysl na Sasích mnoho tvrzí, dobyl. Dal. 78. — čeho od koho. Er. Úrokův vězením od něhoho d. Chč. 450. — čeho jak. Dobyli na překot Bozděchova. Let. 38. — čeho na koho: zbraně. J. tr., Er. Na vlastního bratra meče dobyl Ml. — co, koho, se, čeho z čeho, odkud. Užitku z něčeho d. J. tr. Voda dobývá se z jílu (pramení). Jg. Někoho z jámy d. Br. Těla z okovů; někoho, se ze ža- láře. Kom. Z smrti a z věčného zatracení je dobyl. Br. Střelci z toulu střely dobývati zvykejte. Kom. Meč z pošvy. D. Chléb z peci (vyndati). Jg. Zlato z dolu. Zlob. A dobyl hradu toho z jeho rukú. Arch. I. 28. 1). Duší z pekla. Chč. 303. komu čeho (čím). Chleba si dobývati. Ros. Dobyl si statku, Ros., přízně, Kom., slávy, dobrého jména. Háj. — V. Dobyl si platnosti. Šm. Kristus nás sobě dobyl krví svou. Br. — se kam: na peníze. V. D. se na kov. Kom. Dobývati se na věci tajné. Kom., Br. Zloději na ně se dobývali. Dobyli se do města, do domu, do komory. Jg. — čeho k čemu. Dobyl si lodí k své potřebě. Troj. Dobývati základu k stavení. Jg. — čeho proti komu. Svěd- kův proti někomu dobývati. L. — čeho kdy. O křížových dnech dobyli hradu. Let. — čeho s čím: s něčí pomocí, s velikú škodú, Arch. I. 40., s velikou prací. Chč. 452. — aby. Dobýval na něm, aby on téhož po- tvrdil. Pass. — s kým čeho na kom k čemu. Než bych já s jinými na tobě dobýval všech písem k tomu konci, který... Chč. 607. — adv. Těžce, mocně něčeho dobývati. D. Ven se d.