Žert
Žert, žertík, u, žertíček, čku, m., z něm. Scherz, D., Mtz. 378. Na Slov. žart, žarto- vati a p. — Ž. = slova n. skutek k obveselení jiných nastrojený, šprým, smích, spíle(zastr.). Jg. Vz S. N. Ž. kratochvílný, V., Kom., dvořský, Lom., hrubý a jemný, sprostý a duchaplný, hloupý a vtipný, nevinný a zlo- myslný. S. N. Ž. hravý a dravý; Nerozuměl žertu; Do žertu se nutiti. Dch. Ze žertu jeho nikdy hlava nebolí (on neurazí). Šml. ve Světz. 1881. 282. Avšak žerty stranou (nechme žertů). Dch., Čch. L. k. 20. Co žertem býti se zdá, jest často pouhá pravda. Exc. Ž. prospívá jen v uchu posluchače, ne na jazyku svého původce; Ž. nepohne umírající duší. Shakesp. Tč. Žarty rozpustilé ne každému milé; On žertem chce napraviť, co pokazil, aneb fatinkami. Slov. Tč. Není mi do žertu, ich bin nicht zum Scherzen aufgelegt. Us. Jg. Lehko panské žerty tro- piti. Kká. Td. 165. Nehnevaj sa, keď sa smejem, žarty vystrájam. Sl. spv. I. 2. Kam se děl smích a kratochvilní žertové; Z jiných své žerty, žertíky míti; Buďto žertem aneb opravdu to dělají. V. Žádných tam neuslyšíš žertíkův. Kom. Něco si za ž. klásti, pokládati; I když pod žertem jsem k nim mluvil, ne- měli toho za žert; Za žert jest bláznu, činiti nešlechetnosť. Br. Něco za ž. míti; obe (ob) ž., bez žertu. Kos. Ž-y sobě z někoho stro- jiti (šašky míti); ž-u prázdný. D. Všecky ž-y jim přestanou; žertíky a šibřinkami lidi kojiti; Napomínání za ž. míti. Kram. V ž. něco obrátiti. Klat. V ž-u něco učiniti. Kom. Nech těch žertův u všech čertů. Mus. S ním nejsou ž-ty. Šm. Žerty maje z jich žalob a pokřikuov. Ep. Pog. 25. Nezná žartu ako pes. Hdž. Čít. 169. Mladá chasa si vesele hôrnu pieseň pospevuje vôkol vatry len samý žart a dobrá vôľa panuje. Zátur. Ešte sa ti chce do žartu? Zbr. Báj. 9. (dod.). Do žartu zabehuje (zabíhá); S ľudmi sa vedel pekne shovárat a tu i tu rozumel sa kus aj do žartu; Vtedy ak si neznal dačo na žart poviedať, nebolo ti ani ukázať sa medzi ľudmi. Dbš. Sl. pov. I. str. VI., 275., II. 77. Břicho nerozumí žertům. Bž. Kráľ žartu nezná; Neber si to na žart; Každý nezná žartu. Mt. S. I. 90., 92., 119. Zo žärtu ľahko prídeš aj k čärtu. Sb. sl. ps. 206. Liboval si v žertech; Potom dělal si král o tom žerty, že... Pal. Děj. HL 3. 265., IV. 2. 79. Než vzal si jest ji (říčici) zjevně v trhu z žertu a žádným zlým úmyslem. NB. Tč. 115. Jemu pod žertem řekl; O čem, ač pod žertem, takto sám píše. Abr. z G. To se často pod žertem mluvívá. Vš. Jir. 234. Žertem pravdu prohoditi neškodí. Us. Hkš. Žarty spósobné sú soli podobné; Žarty zby- tečné sú neužitečné; Žart zbytečný není sta- tečný. Slov. Tč. Žertem mnohý přítele pozbyl, ale nikdo nenabyl. Tč. Baba jest třikrát horší nežli čert, věř tomu, že to není žádný ž. Lom. časem z žertu přichází se do pravdy; Žerty trop a lidí nezlob. Č. Česť, zákon a oko netrpí ž-u; Žert druhdy za pravdu stojí; Nevíš, co stojí mezi anděly a čerty ? — žerty; Pro ž. se nehněvej, ani na sobě znáti dej. Pk. Každý Nezná žartu; Žärty čerty. Mt. S. L 99. Stran pořekadel vz Rytmus, Špaček. — Z žertu = velmi snadně. Já bych to z ž-u udělal. Ros. On člověka z žertu prodá (o zrádcích). Us. — Vz Źertovní.