Žeřavý, žeřevý, řeřevný
Žeřavý, žeřevý, řeřevný = řeřavý, ohnivý do červena, rozpálený, glühend, voll Gluth. Ras., Leg. Vyšlehla ž. jiskra nadše- nosti. Dch. Z. paprsek slunce, Kv. 1881., uhlí, oheň, Tč., výheň, blesk, Mkr., zraky. Kká. K sl. j. 161. A vatra praští a blkom blčí. v žeravé sa drevo mení a na drevenom ražni sa točí baran skoro upečený. Č. Čt. L 284. Na žeravé uhlie. Let. Sl. mtc. X. 1. 52., Ntr. V. 19. Není má milosť jak žeravý uhel, aby tě popálila. Koll. Zp. II. 449. Neber do hrnce žeravého uhlia. Dbš. Obyč. 60. Na treťom (mieste) zas druhých žeravýma klieštama trhali a mučili; Príde ku druhej bráne a tá bola ze samého ž-ho železa. Dbš. Sl. pov. H. 18., 20., Sb. sl. ps. II. 1. 142.