Žgáti
Žgáti, žgám, ás, žgej, al, án, ání = pí- chati, stossen, stechen. Na Mor. a ve Slez. Škld., Mtl., Pk., Šd. Cf. Džgáti. Je na- žganý = opilý. Slez. Šd. — koho = dráž- diti, popichovati. Laš. Brt. D. 303. — kam. Žgala do něho, jestli nespí; Nežgej do ohňa; Žgej do svého rovného, naňdeš po- dobného; Děvuchy rády majú, dy chlapci na ně žgajú (je dráždí, stacheln, reizen). Na Ostrav. Tč. — kam čím. Do Někoho kyjem; Rukou na něho žgala, aby jí od- pověděl. Na Ostrav. Tč. Vz Žgnúti.