ŽhounŽhoun, u,
žho
unek, nku, m. =
řeřavý úhel, žhavý oharek, glühende Kohle. Byl vítr (při ohm), že žhounky na čtvrť hodiny létaly. Exc. — V již. Čech. také
padající hvězda, die Sternschuppe, vyslovuje však se
žounek. Č. Také na Slov. Hdk. Ono množství žhounků. Hdk. C. 257.