1. Židký
1. Židký (zastr. židek, dka, o); kompar. židší. Ž. = řídký, ne hustý, tekutý, dünn- flüssig, dünn, weich. Jg. Rst. 528. Ž. bláto, V., jícha, D., masť, Br., kaše, Us., těsto. Ros. Ž. věci, Bls. 118., pokrm, Ktk., med, olej, slez. Šd. Ž. hlína (kterou lze dobře hutati). Us. Míra židkých věcí. Háj. Voda úkropu není židší. Prov. Židké věci snadno berou porušení. Sych. Genitiv ten záměru řídek a židek jest. Sš. Všelijak myšlénku na zrádce při tom co protivnou a židkou odstraniti volí. Sš. J. 235. Vlhkosť židká a zelená při oteklých nohách jest obiehala. Vš. Jir. 441. Z židkého nardu. BR. II. 179. b. Svině židká jí hovna. Hus II. 130. — Ž. = navlažený, vodou napojený. Mor. Brt. D. 303. — Ž. = hebký, ohebný, měkký, pružný, weich, zart, lind, elastisch. Ž. metla. Ros. Židká metla dobré dítky činí. Prov. Č. M. 409.