Žiezě
Žiezě. Ž. kl. 61. 5., 106. 33. a j., Pass. 302. Věč i jedné žiezě neměla k hřiechu. Pravn. 394.395. Žiezě trpění. 859. Žiezi kroci (krotím). 916. Mámť silnú žiezi po tobě. 1962. Mú žiezi hasil. 2067. Hladem, žiezi. 2717. Ve staré češtině vrch držela žieze, žiezný, žiezivý, žiezlivý, žiediti se, jakož nejhojněji se nalézá u Um. roud., ale nazpět až do legendy o Pilatu a Jidáši sto- povati se dá. V prvotním překladu bible části starší mají též žiezi a odvozená od- tud slova. Rovněž tak věc se má ve spi- sech Štítného. Naproti tomu žiezň s odvo- zenými odtud slovy obecno je v Rkk., V., Ev. olom., B. mik. a zejména ve spisech Mr. Jana Husi a potom napořád, až žiezě vyšlo ze zvyku atd. Jir. Mor. 77. (68.). Žiezí usvadli. Výb. I. 340 Bydla věčného žiezi trpie. Výb. 1. 1179.