Žír
Žír, u, m. = krmení, vykrmení, žrádlo, die Mästung, das Futter, die Baummast. Cf. Žírati od žráti. Mkl. aL. 131. — Šp., Škd., Vck., NA. IV. 89. Ž. poloviční, die halbe Mast, čtvrteční, die Viertelmast, celý. Škd. Ž. padlý, die Fallmast. Sl. les. Zemáky s plévami pohančenými vařené a roztlučené, jež se dávají dobytku. Vck. Hnáti svině na žír (na žaludy, na bukvice). Vz Žalud. D., Šd. Nechati dobytek na ž. (na krmení). Us. Hk. Když je na poli dost žíru, strnadel ne- stojí o sedláka. Brt. Ze stromovia máme krm pre statok, ž. pre svine. Hdž. Čít. 194. Dvorná sviňa učinila v lese na žíru známosť s divým kundrákom. Zbr. Baj. (dod. 48.). Vepř zo žíru (z pastvy na žír). Dbš. Sl. pov. VIII. 11. Vesna, panna Vesna, bohdaj si priniesla statku, zemi žíru, obci pravdy, míru, nám dobrého chýru v obci tej. Phld. IV. 462. Ž. podzemní = kořínky, hmyz a houby, které černá zvěř vyryje, die Erd- mast. Šp. — Ž. = žrádlo drůbeři, zrní, das Hühnerfutter. Na Zlínsku. Brt., Bdl., Dch. — Ž., a, m., psí jméno. Škd. exc.