1. Žíti
1. Žíti, živu, nč. žiji. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 155., 217. Žiť ty, a já už hniť. Zát. Př. VII. 137. — jak dlouho. Bude žiť dva roky po smrti. Zár. Př. 383a. — jak: z dnes na zajtra. Ib. Žil jak svatí v nebi (příjemně). Šml. X. 50. Žil sám jako pavouk v koutku. Jrsk. XVIII. 72. — z čeho: z runa, nic z barana (ne z kapitalu, jen z úroků); Ž. z toho, čo robí. Ib. — proč: pre meno božie. Ib. — na čem. Mně na tom nežije = nezáleží. Hoř. 97. — nač: na peníze = z peněz, z hotového. Mtc. 1899. 225.