Žitko
Žitko od žíto, žítko od žito (Cf. kráva = kravka, houba — hubka, žíto — žitko; klas — klásek, čas — čásek, hlas — hlásek, žito — žítko. Pk.), a, n., das Korn. Kakby zrálo ž. v poli. Rkk. Mlynář sedí na kolesi a vodičku mu žitko nosí. Prov. Na Slov. Vz Žito.