Žito
Žito. Cf. Mkl. Etym. 411. b., Mllr. 96., Rosc. 108., Kram. Slov. Ž., siligo. Sv. ruk. 322. Letos je pěkné žito (zrní); Letos sú pěkné (pěkná) žita (obilí na poli, na sto- jato). Tak i ostatní obili (collect). Val. Slavě. 7.3. Ž. jako kafe (krásné) Lib. NZ. I. 546. Sto mtóv žita. Ev. olom. 287. Drobné ž. = pšenice, turecké ž. = kukuřice. U Uh. Skalice. Rr. Sb. Žit lány kvetoucí. Světz. 1889. 26. Mletí žita. Vz KP. V. 622 Ž. bez strachu visí do prachu (sucho mu neublíží) a oves třeba do vody, však ve svém ob- dobí. Exc. — Hádanka. V červeném se to narodí, v zeleném to roste a v bílém to umře (žito = pšenice). Brt. Dt 154., Km. 1886. 753.