Živelní, -n
Živelní, -ný, od živlu k živlu se vztahu- jící, elementarisch. Ž moc, Byl., těleso (zá- kladní). Sedl., oheň (těla spalující), Solf., částka (základní), D., kamení, Br., vítr. Háj. Ž. voda. Har. II. 183. Ž. škoda (živlem uči- něná), J. tr., pohroma, nehoda, Dch., věc, Cap. Jaké věci ž. k tomu vzal; Z toho ka- mení živelného, hmotného a tělesného. BR. II. 119., 209. a.