Živice
Živice, e, f. = pryskyřice, smola jehlič- natých stromů, das Harz, Baumharz. Byl., Hk., Kom., Tč., Sk., Šd., Vck. Stromy vy- pocují ž-ci. Kom. Ž. smrková zove obyčejně smola. Tč. Z hor tuhý dechot zo živice sa vyrútil jak vetra val. Phld. IV. 7. Povraz ž-cou nasmolený. Hol. 121. — Ž. = zemská smola, asfalt, das Erdpech, der Asphalt, Bi- tumen. Nz. V cehnickém hnědém uhlí jest hojnosť ž ce. Kál. Vz KP. III. 147. — Ž. = voda ze soli opocené, Salzwasser, n. Mor. Vck. Je to slané jak ž.; Ta polévka je slaná jako ž. Brt. Šd., Vck. — Ž. = životní síla. Nemá ž-ce; též: nemá křenu, břinku. Na Mor. Brt. D. 303. Má živici = sílu, je silák. Šd. — Ž. = kopřiva žihavka. Laš. Brt. D. 303.