Živnosť
Živnosť, i, f. = život, lebendige Beschaf- fenheit, das Leben. Přirození člověku krát- kého času živnosti na světě dopřálo. V. Člověk ze země ž. má. V. Duchkova žena při živnosti zůstati jmá (am Leben). NB. Tč. dod. 6. Znamenati nemohli, by v něm jaká z. (Leben) byla. BN. Údom puojčena jest ž. v mém těle. BN. Tejž vsi užívati mohla až do života svého, dotud, pokudž by jí pán Bůh živnosti na tomto světě po- příti ráčil. 1536. Ž-sti do sebe neukázal. Št. Kn. š. 163. — Žer., Ojíř., Ottersd. — Ž. = čas života, živobytí, Lebzeiten. Císa-
řem za živnosti otce svého učiněn. V. Aby
žádný nesměl prositi za žádný úřad zemský
za ž-sti kteréžkoli osoby. Zř. F. I. A. XXXI.
Královny české toho věna do své živnosti
mají užívati, lb. A. XL. Za ž-sti ještě krále
Václava. Bld. 50. Ještě za ž-sti své man-
želky. Mus. 1880. 245. Statek, kterýžby mu
po ženě přišel na čemžkoli, může, komuž
se jemu líbiti bude, za ž-sti své dáti. Vc.
Str. d. pr. 24. Že jí bude vydávati 30 slepic
až do ž-sti její. Sdl. Hrd. I. 226. Za ž-sti
otce korunován jest; Myslil, aby byl pánem
země české za ž-sti ještě krále Vladislava.
Bart. On mnohokrát zde býval za živnosti
pana Bařického i po jeho smrti; Tu jemu
Varhaník sliboval za živnosti otce svého
plátce býti, na kterýžto jeho slib a řeč že
jest ten základ propustil. NB. Té. 50., 134.
Za ž-sti své. Kn. Dokud jsem v živnosti
(na živě) byl. BN. Purkrabí má ten zámek
do své ž-sti spravovati tak jako pán. Zř.
F. I. B. XXX. Syny k témuž vedu, aby se
k vám tak zachovali v mé živnosti a nad
to po mé smrti; Za ž-sti krále Václava
slavné paměti; A to za krále Václava živ-
nosti 9 neb 10 let; Dokud nás a jeho ž-sti
nejdále stávati bude; Ještě v svej ž-sti
přivolal nás k sobě; Dává plnou moc, aby
své všecko zboží mohl dáti i poručiti, ko-
muž chce, v živnosti nebo na smrti (bei
Lebzeiten). Arch. I. 74., 172., 180., 202.,
420., II. 447. — Háj., Plác, Mudr., Jel. — Ž. = die Nahrhaftigkeit. D. — Ž. = to, co živí; potrava, nápoj; co k zachování života tělesného náleží, Nahrung, Speise u. Trank, Lebensmittel, der Unterhalt, die Lebens- bedürfnisse, das Brod. Krev plícím ž. dává. Krab. Ž-stí hojně opatřený. V. Olbram maje posýlati jemu ž., tomu dosti neučinil. Bls. 11. Dobývati si ž-sti rukama svýma. Kom. Řemesla, která živnosti a oděvu dobývají. Kom. Zahálčivostí ž-sti nedobudeš. Sych. Hynouti na ž-sti. D. Péče o ž. (o obživení). Ž-sti nemíti (chudým býti). V. Dostatečnou ž-stí koho opatřiti. D. Mohu přirovnati. . . lásku k té vlhkosti, jížto kořen i kmen, majíc svú živnosť, roste. Št. Ž. sobě vyhle- dávati. Us. Chodil sem tam, hledal nějakú ž., ale nikdy nenašel. Slez. Šd. Hledám chleba, své živnosti, pomůž mně, Bože, s vysosti. Sš. P. 14. Tak nashromáždili, co bylo k živ- nosti. Tč. exc. Ovociny našiel ku svojej ž-sti, ale je sám a sám vo veľkej úzkosti. Zátur. Má svoju roličku, ktorú dľa vôle môže obrábäť a nepotrebuje sa do cudzého kraja za ž-sťou tulať. Zátur. Priat. II. 33. Poněvadž ž. braly krajiny jeho od něho. Sš. Sk. 146. Pro ochranu lidí, kteříž v uher- ské zemi po ž-stech svých často bývají. Sl. let. V. 74. Ž., výživu si nadobývať, sich erwerben. Hdž. Šlb. 87. Bylať nouze mezi lidmi a drahota obilí a jiné ž-sti; Pro chu- dobu v noci nádeničiti a mletím mouky sobě ž. a peníze na knihy hledati musel. Koll. IV. 106., 178. Bojovný duch národu počal opět zvykati hrůznému řemeslu vá- lečnému a hledati v něm až i ž. vezdejší. Pal. Děj. II. 1. 5. Aby chudí lidé ž. jmieti mohli na věčné časy. NB. Tč. 206. Což jsem měl na živnosť (na výživu) tobě dáti?; Kdyžby mu času od dobývání ž-sti zbý- valo. BR. II. 67. a., 729. b. Pilná ruka všude ž-sti dobude. Sb. uč. — Ž. = pro- středky k dosažení toho, čeho k zachování života tělesného potřebí jest: řemeslo, obchod atd., die Nahrung, das Gewerbe, der Nah- rungszweig. Jg. Z. ve smyslu nejširším — každá činnosť k výdělku směřující, mlu- víme tedy o ž. rolníka, horníka, lékaře atd. V užším smyslu vylučuje se z pojmu ž. vý- roba prvotní: rolnictví, chov dobytka, do- lování atd., jakož i vědecká činnosť úřed- níka, advokata a působení umělce. V nej- užším smyslu staví se ž. naproti obchodu a zahrnuje tedy řemeslo, tovarnictví a ko- nání mechanických služeb a prací. Vz více v S. N. K dobré ž-sti přijíti; ž. spraviti; o všecku ž. přijíti. V. Dobrou ž. míti. D. Pěknou, skrovnou ž. míti. Sych. Na ž-stech hynouti. Zlob. Z. obchodní, Us., městská. Václ. III. Oni sami pavující kverkové v živ- nostech jich odtud, by znamenitého vzrůstu a obohacení nadáti se mohli. Nar. o h. a k. Velkou ž. vésti (kupeckou). V. Špatné jsou nyní ž-sti. On má mnoho tisíc v ž-sti. Ros. Plat ze ž-sti. D. Otec svým dětem ž. pouští. Us. Ž. stravovnická. Er. Ž. vsazená, řemeslo vsazené (živnosť s nemovitostí nějakou spo- jená, radicirt). J. tr. Z. neprospívá, jde na zkázu, jde zpět; ž. provozovati, zákon o živ- nostech ; uvázati se v ž.; poměr, ztráta, znalec, stav ž-sti; úrok ze ž-sti. J. tr. Ž. svobodná; právo k ž-sti. Šp. Ž. stavebné. Vz KP. I. 185. Majitel ž-sti (živnostník); řízení ve příčině ž-stí; přípravy k vedení živnosti; živnosti svobodnické, freisässliche Nahrungen; ž. kommercialní, Kommercial- gewerbe. J. tr. Ž. hostinská, Gastwirth- schaft. Dch. Místo živnosti, das Geschäfts- lokale. Nz. Ž. kupecká, osobní ž., das Per- sonalgewerbe, městská, städtisches Gewerbe, povolena, koncessionirtes G.; opovědění ž. doprovozovací, das Transportgewerbe; provozování ž-sti, der Gewerbbetrieb, dů- chod, výdělek ze ž-sti, das Erwerbseinkom- men; ž. zanedbati, propachtovati, vzdáti, zaraziti, zavříti. Šp. Aby si hleděl ž-sti. Us. Šd. Ktorou komu osud ž. uložil, na té maje dosti tou se obchod netáhna se výše. Brt. S. 150. Nie je to zora budúcej slávy, keď z neštěstia si blaženosť spraví umná ž. nášho ľudu? On v púšti stojí a v nebi žije! Ntr. V. 22. Poznali, že by jim s ve- likou prací a meškáním při živnostech jejich bylo, kdyby pro takové peníze k vrchnosti choditi museli; Aby toho břemena sproštěni býti mohli, jelikož se tím v živnostech svých obmeškávají; Aby daleji tou příčinou na živnostech nehynuli. Pam. Vel. Meziř. 92., 105., 192 V nějakou ž. se dáti. Reš. Ž. ně- komu zastaviti, vésti, Bart., Nz., složiti. Bart. Když by který let došel a ž. pro- voditi chtěl; Chtiece tomu, aby se lidé do téhož městečka Kostelce s lepší chtivostí a ochotností osazovali a živností svých tím pilnější byli. 1595. Exc. Šd. Již míní své ž-sti hleděti, kdež by sě jemu zdálo, buďto v miestě, v miestečku neboli ve vsi. NB. Tč. 288. Kteříž majíce v nadepsaném městě mezi námi živnost a byt svůj počestně jsú se živili. 1515 Mus. 1880. 490. Člověk za- hálčivý a živnosti své nepilný. V. Živnosti máme svobodné. Dh. Vz Hospodářství; stran přísloví Myš a víc o ž-stech v S. N. Písně o ž-stech vz v Čes. mor. ps. 238. a násl., v Er. P. 384.—408. — Ž. = místo, grunt, statek, na kterém se z. provozuje, das Gut, Haus und Hof, der Grund. Statek aneb ž. Ojíř. Místem v krajích mají velké živnosti. Kos. Sedlská ž. Us. Na Zlínsku — domek s polem. Brt., dle Bkř. i jinde na Mor. Ž. je statek 80—90 korců polí. U Kr. Městce. Psik. Ž. = selské hospodářství asi 100 měr = celolán; 3/4 živnosti = 75 měr, '/2 živnosti = 50 měr, '/4 živnosti = 25 měr; Oženil se na pěknou ž.; Prodal svou ž. Us. u Veselí n. Luž. až k Týnu n. Vlt. Jdr. My živnosti nemáme, jenom naše dobrý meno. Er. P. 259. b. Žeby jistý plat dá- vati musil, ješto jináče dosti v tvrdém a neúrodnem kútě na malej živnosti sedí. Sl. let. V. 329. Na lékaře vynaložili všecku ž. (statek). BR II. 231. b. Ž. bez louky — pytel bez mouky. Ehr.