Živobyt
Živobyt, u, m. = živobytí, Lebzeiten. Za živobytu jeho. Sněm. Apol. Za ž-tu mu- žova. Sš. I. 75. — Šf. Str. II. 90., Mus. 1876. 64. — Ž. = život, das Leben, der Lebenslauf. Ž. v slabosti stráviti. MM. V ži- vobytu zůstávají. Skl. I. 132. Principalka sama ještě v živobytu zůstává. Praž. list z r. 1638. O ž-tu něčím se pronésti. Skl. V. 196. V blahý tento ž. musel jsem se vydobyt. Sš. Bs. 14.