Živobytí
Živobytí, živobytíčko, a, n. U starých kromě instr. někdy obě slova se skloňovala : za svého živabytí, Hugo; k živubytí, Smrž.; v takovém živubytí. Ms. — Ž. = život, das Leben. Dlouhé ž. V. Ž. živočišné, rostlinné. Rostl. Starý i ž. syt; tuhé ž. D. Ž. své v nebezpečenství vydávati. Sych. Ž. těžce uhájiti při malém výdělku. Dch. Jen když na tom ž. hájím. Us. Vk. S tvojím ž-tím smrť za rovno chodí. Na Slov. Tč. Ale toľko je isté, jednoduchá spokojnosť s je- dlom a ž-tím že dává rokov hojnosť. Zátur. Ti lidé jen ten to ž. vytloukají (bídně žijí). Us. Kšť. Za mého mladého živobytíčka. Km. 1884. Abelovi shasla ž. svíce. Tč. exc. Jednotvárnost mladého mého živobytíčka. Kos. Nezapomenu toho do konce ž. (obyč.: do nejdelší smrti. Brt.). Us. Buď vždy střídmý v jídle, v pití, prodloužíš své ž. Sb. uč., Hkš. Kvapné jedení a pití ukracuje živobytí. Sb. uč. — Ž. = způsob života, das Leben, die Lebensart. Ten by tu mohl míti hedbávné ž. Us. Šd. Sedací ž, D., strastné, psí ž. vésti. Vz S. N. — Ž. = čas života, der Lebenslauf, die Lebenszeit, Lebezeit. Do ž. něčeho užívati. Arch. rychm. Ještě za ž. otce svého. V. Po celé ž. se bědoval. Jg. Do ž. Har. — Ž. = živnosť, die Nahrung, der Erwerb. Na tom statku jest zlé ž. Jg. Jde na své ž. (krást). Us. On má v tom domě po celý rok své ž. (obživu), Lebens- erwerb; Není díla, není ž.; Buď pracovita, to bude tvoje ž., Existenz; Takové daně a žádné ž. Dch. Honiti ž. (živnosť vyhledá- vati). U Olom. Sd. To je člověk do ž. Us. Msk. Chceš, Aničko, mojú býti? Ja ti kú- pím ž. Sš. P. 158. — Ž. = strava, die Kost, Nahrung. V Želivsku. Sř. Jídla moučná a mléčná a zemáky jsou hlavním ž-tím našeho lidu. Na Zlinsku. Brt. Dokonce nechci, aby si tatínek za své peníze kupoval ž.; Já mu nosím každý den ž.; Mám tři krejcary na ž. Us. u Rychn. a j.