Životní, -ný
Životní, -ný = k životu náležející, Lebens-. Ž. moc, Br., duchové, D., BO., Sych., žíla (pulsovní), Us., balsam, N. S., cesty (vitae). Z. wit. 15. 11. Ž. podstata, Lebensnerv, otázka, postavení, Lebensstellung, úkol, heslo, potřeby, zájmy, Dch., kořen, Kos. Ol. I. 299., správa, Osv. I. 635., děje, Ves., pocit, mysl, Dk. P. 23., 24., pud, Šp., zkušenosť, nezkušenosť, Šml. I. 58., úkon, Mj., činnosť, dráha, Tč., blaho, Šml., látky, Kod., záhada, Stč. Zem. 479., pochody, Osv. I. 140., vní- mavosť, Nz. lk., uzel, hádanka, Mus. 1880. 183., 263., pravidlo, Mus. 1880. 378., úkol, Šmb. S. II. 277., síla, D., Všk., Dch., Lpř. Děj. I. 28., Sš. J. 15., Čch. Bs. 73., výkon, Kk., Mj. 150. zásada. Mus. 1880. 148. Smrť přervala ž. niť jeho. Dch. Šel se učiť do školy ž. moudrosti. Šml. Náš úkol zemský ž. Čch. Bs. 89. Z útrob země krev rozhání ž-tnou moc po těle. Štulc I. 126. Ž. s ním (s synem božím) spojení. Sš. I. 162. Ž-ná tu povstala otázka v lůně církve. Sš. I. 4. (Sk. 61.). A tré tobě Sudic přestříhá nitku ž-tnou. Ovid. Truhlář. Rostliny majíce svoju vlastnú životnú sílu. Phld. III. 2. 185. Národ český padol mrtvý a ježivý! Samá divná moc ho skriesila, aby činil životné nám divy, ale smrtné tebe (tobě), vrahu živý. Hdž. Rkp. — Ž. = život dávající, lebenspendend. Pravý chléb z. Sš. J. 106. Jáť jsem ten chléb životný (i. e. který světu život dává). BR. II. 323. a. — Ž. = živý, lebendig. Ž. víra, Pís. br., sloh. Gníd. Ž., vivens. Ž. wit. 68. 29. — Ž. slova = znamenající něco ži- votného (kuře, laň), neživotná znamenající něco neživotného (kámen, pepř). Životnými označujeme duchy, lidi a zvířata. Bž. 67. Vz Zk. Skl. 33. Rozdíl mezí životnými a neživotnými ustálil se ve skloňování teprv v 15. stol., stará čeština ho nezná majíc: kroci, mraci (kroky, mraky). Ti všickni divi jsú byli velicí. Pass. Jir. Rozdíl ten činěn nejdříve na Slov., odtamtud se roz- šířil na Moravu a konečně v Čechách. Vz o tom více v Zk. Skl. 33. — Ž. = na čas trvající, lebenslänglich. Ž. plat. Knih. tov. 82. Ž. obdarování. Arch. IV. 62. — Ž. = tělesní, osobní, körperlich, leiblich, persön- lich, Leib-. Ž. lékař, V., skl. II. 81., 180., sídlo, Sš. Sk. 208., strážný, základ, V., pří- saha, Ros., stráž, Vrat., myslivec, věno. D. Obraz ž-tné velikosti. Dch., Šm. — Ž., tlustý, korpulent, beleibt. Ten jest více ž. než suchý. Krab. — Ž. = ze života pocházející, leiblich. Z. bratří (z jedné matky). V. Bratr ž. také bratr z nepravého lože. Ms. pr. kut. Pýcha a pošetilosť ž-tné sestry jsou. Sš. J. 135. Bratří pankharští aneb sebranci (spurii, quaesiti), kteříž toliko životní bratří jsou (uterini) a jeden druhému náměstkuje umí- ráním bez kšaftu. Bdž. 89.