Žízeň
Žízeň, zně (zni, Chč. P. 130. b.), f., oby- čejně: žížeň, na Ostrav, žižin, žně, Tč.; zastr. žíze, žízň, žezi (žízi), žeza. Jg. Odvozují slovo to od žed (žádati), rus. žažda, horv. žeda, tedy původně: žádosť nápoje, der Durst. Cf. Bdl. Obr. 115., Bž. 50., Žízň. Ž. záleží ve vyprahlosti částek hrdla a pože- radla. Krok. Ž. jest zvláštní pocit suchoty v ústech a hltanu, jenž k pití nutí. Vz více v S. N. Jazyk žížní prahne; ž. vodou za- puditi. Br. Žízní utrápen. V. Trapná žízň utrobu kruto rváše. Rkk. 52. Nevzmožno nám déle žízňú tráti. Rkk. 52. Křestěné padachu trapnú žízňú. Rkk. 183. Trapněje zhynúti žízňú meča. Rkk. 193. Vz o tomto instr. Gb. v Listech filolog. VI. 241. Koho žízň trápí; nevzmožno pro žízň vojevati; pohynem-li žízňú. Rkk. Ž. míti, D., Jg., zahnati, uhasiti; žízní umořiti. D. Postem a žízní vyschnouti. Kom. Od žížně mříti. Flav. Slanečkem se ž. dráždí, škádlí, roz- něcuje. Sych. Žížní zajíti, zahynouti. Prah- nouti žízní (hynouti hladem, nýti láskou). Šm. To jsem měl ž. jako trám (velikou, jako jest trám dlouhý). Mám žízeň jest prý šp. m.: žízním, jala mne žízeň; ale proč by tato frase byla špatnou ? Je mi až da- rebně, jakou mám ž.; On hasil v bázni boží svou ž., er ergab sich dem stillen Trunk. Dch. Je při dobré žízni. Vz Opilý. Studnice při polích čerstvou vodou se pramenící uhašují žízeň. Koll. IV. 115. Jazyk prsí požívajícího přilnul žízní k dásním jeho. Pláč. Jer. 4. 4. Žízní umdlévati. Exc. Proč si vyvedl nás z Egypta, aby (abys) mne s syny i dobytky žízní zmořil? II. Mojž. 17. 3. Dal si jim vodu v žiezi. BO. Budeš slúžiti nepřieteli svému, jehož pošle pán tobě, v hladu i v žiezni, v nahotě i ve všem hubenstvie. Hus I. 57. Kominická ž. je větší než moře. U Žamb. Dbv. Má ž. jako lajtnant a peněz jako kmán (je veliký pijan, ale nemá peněz). U Kr. Hrad. Kšť. Čím víc žízeň dostává, tím se více rozmáhá (o skoupých). Mor. Tč. Čím kdo více vodu pije, tím víc žízně v sebe lije. Lb. Po hladu chutnější pokrm, po žízni sladší ná- poj. — nač: na vodu. Us. Tč. — čeho. Ne hlad chleba, ani ž. vody, ale slyšení slov Hospodinových. Exc. O účincích žízně na tělo lidské vz Čs. lk. III. 373. — Ž. pře- neseně. — čeho, po čem. Ž. statkův. V., po slávě, po zlatě. Hlas., Kká. K sl. j. 13. Ž. slávy, Čch. Petrkl. 40., krve, Čch. Bs. 52., vědy, Čch. Mch. 74., pomsty, Pdl., věč- ného pokoje. Pravn. 2865. Ž. po blahu, Vlč., po poznání krajů a lidi. Mus. 1880. 167. Neukojnou žízní po vědomostech toužiti. Vlč. V skúpém srdci roste ž. po větším bohatství. Mor. Tč.