ŽluvaŽluva. Cf. Broj. II. 2. 569. Ž. volá na pacholka, když má koně ve škodě: pa- cholku, koně v obilú, běž si pro ně, než ti nabijú.' Zvěstujíc svým zpěvem déšť (odtud její jméno vlha) volá sedláka s pole do hospody: ,Kmotře Řiho i-ho, dé na pivo- i-vo! Já dám taky-a-ky, dva patáky-á-ky.' K pivu pak dodává se taky nějakého zá- kusku: ,Miso koblihů, miso koblihů!' Líš- ňačky dodávají: ,Ba věro miso koblihů, duma máme ledvá jablíška!' Brt. Dt. 49. až 50. Žluvy samy jsou lehkomyslní pijáci: ,Mikulo Vlho, poď na pivo ! — Nemám peněz ! = Prodaj oves! — Nemám ovsa! — Prodaj hřebca a poď přeca!' Brt. Dt. 65. Cf. Km. 1886. 380., 360. Ž. křičí: Pěknou bílou ko- šiličku! U Chlumce. Kšd.
