Žráti
Žráti. Cf. Mkl. Etym. 63. a., Šf. III. 546. Ž. v dialektech. Vz List. fil. 1892. 373. — co. To nás nežere (o to se nestaráme). Herm). Zák. 37. To mne žere (souží). Us. Brnt. Aby neměl co ž. Us. Tkč. Chto sce (chce) dobre spat, nesmie mnoho ž. Slov. Rr. Sb. Jak ťa má cudzá veš ž., môže ťa račej vlasná. Ib.— jak. Žere, jak by rúbal. Mor. Šd. Od spodku sa dere, od vrchu ho vši žerú. Slov. Rr. Sb. Žerú se jak psi při zdechlině. VSlz. 1. 235.