2. Župa2.
Župa, y, f.,
v Polsku =
hory solné, důl solný, das Salzbergwerk. L., Vys. — Tamtéž:
voda slaná i země takovou vodu obsahující, das Salzwasser, die Salzerde. Jg. —
Ž. = ženská halina, der Weiberüberrock. Cf. Župice. Na Bečvě. Tč. —
Ž. = zaniklá ves polohy neznámé. Tk. III. 54. —
Ž. =
oklep, abgedroschene Garbe. Slov. Bern. Na to sa starý ohlásil: Posadajte teraz na ne! A keď vysadli, podal jim po župe slámy a pri tom povedal. Dbš. Sl. pov. I. 565.