1. Župan
1. Župan, a, m. = správce župy, stare- la, der Gau-, Kreis-, Distrikts-, Gespann- schaftvorsteher, Gespan. V každé župě byl jeden hlavní hrad knížecí, na kterémž župan sídlel a vedlé něho úřady té župy. Mus. Župané spravovali župy na základě samo- správy svolávajíce sněmíky župní. Rk. Ž. = politický i válečný náčelník okresu svého. V lat. starých listinách sluje obyčejně comes, praefectus, castellanus a od posledních let krále Otokara I. nejvíce jménem německým burgrabius. Pal. Děj. I. 2. 259. Ž. = nej- vyšší náčelník župy vůbec a zvláště ředitel vojenství a moci výkonné. Župana tohoto jakožto úředníka pouhého dobře rozezná- vati dlužno od župana neboli lecha neboli knížete dědičného, vládnoucího jakž takž samostatně nad kmenem neboli župou. Šmb. S. II. 138. Vz více v S. N. a Gl. 392.—394. Ž. nádvorní, comes palatinus, der Pfalzgraf, stával v čele veškerého dvořanstva v Če- chách ještě za věku Kosmasova. Je to týž nejvyšší úředník, který pod tímto jménem udržel se v Uhřích až do naší paměti. Pal. Děj. I. 2.237. Župan = maď. išpan. Mkl. aL. 249. Ž. nádvorní, z čehož povstalo maď.: nádor išpan. S. N. XI. 320. Leč ubývalo těch ž-nů či vladařů. Sš. II. 3. Zdirad, ž. dvorský. Ddk. II. 326.