Dohlédnouti
Dohlédnouti, dohlídnouti, dnul a dl, utí; dohlédati, dohlídati; dohlízeti (dohlížeti), 3. pl. -zejí, zel, ení, dohlídávati = dozírati, bis wohin schauen; pronikati okem, durchschauen; pozorovati, nachsehen, Acht haben. Jg. — abs. Kde hospodář sám nedohlédne (nedo- hlídne, nedohlíží), špatně se dělá. Ros. Jak da- leko možná d. — k čemu. Ke všemu do- hlížeti má jest povinnosť. Kom. Nedohlídáte k nim. Br. Dohl. k mravům, V., k pekařům, ke kupcům. Er. — na co (lépe: k čemu): na vinici. Jg. Na to pilně dohlížel, aby... Us. — kam. Do srdce lidského dolil. L. — — adv.: přísně, pilně d. Us. Nemohu tak daleko dohlídnouti. Us. (Nevidím tak da- leko). Jg. — kdy: při práci. Ml. — se koho, čeho. Nemohu se ho dohlídati. D. D. se svého práva. Nt.