Dochovati
Dochovati, dochovávati = do jisté doby opatrovati, bewahren, erhalten bis zu einer gewissen Zeit; doživiti, ernähren, erziehen bis zur gewissen Zeit. Jg. — co, koho. Psaní pilně d. (opatrovati). V. Dobré víno d. D. Už ptáka dochoval (pošel mu). Jg. Pán Bůh vás dochová a zachová. Leg. — čeho. Ten chrám ostatkův po něm dochoval, šp.. m. co (ostatky). Brt. — koho od čeho. Dochoval mne od maličkosti. Jg. — koho kdy. Kdo otce mého v starosti dochová V L. — co jak dlouho: dobytek do zimy d. D. To se může do druhého roku doch. Ros. — Br. Někoho až do stáří d. Nt. Abychom to obé (duši i tělo) čisté ke dni Páně dochovali. V. Ovoce k jaru d. Sych. Něco k příhodnému dni d. Br. D. dobytek přes zimu. Jg. — co, koho komu. Ten tě smrti dochová. Br. Již ho dochovám smrti (až do smrti). Ros. — Svěd. Na obecný groš dochováni jsou smrti. Let. 432. Někomu dědictví d. Jg. To mu jeho otec dochoval. Ros. Jim to do- chovali. Br. — komu čeho: víry, slova. L. — co k čemu. Komu ji (dceru) ke cti do- chováte? Er. P. 483. — co kde. Dřevo na povětří, pod vodou d. L. — co na kom. Nic na nich nedochováme. Er. P. 92. — co s čím. Tato psaní s jinými pilně dochovám. V. — se čeho, koho (gt. ): dobrých synův, hanby se d. Us.