1. Dojíti
1. Dojíti. Hom. opat. 154. Rybník už došel (naplnil se). KP. V. 84. Už dochodil = umřel. Us Tkc. Sedmý rok už dochodí. Sš. P. 131. Potrava už došla. Lpř. Obilí dojde (uzraje). Brt. — čeho. D. útěchy, uznání, spravedlivého ocenění, pochvaly, pod- pory, Us. Pdl., rozvoje, Vlč., obliby, od- puštění, Šmb., proměny, Sš. P. 290. Nešle- chetnost dochází trestu. Osv. I. 157. Jeho touha došla ukojení, Vlč., splnění. Čch. Bs. 65. Mamičienka moja, žiale ma dochodia, ti moji frajeri všetci ma odchodia. Sl. sp. 136., Sš. P. 272. Tak to došlo skončena. Laš. Brt. D. 206. Všem, jichž by rozepsání toto naše došlo. Nar. o h. a k. D. let. Tov. 82., Zř. F. I. J. XXIX. Neminula hodina, došla boháče novina; A když došli tmavých lesů, rozťal ju na devět kusů, Psaní za psaním šlo, až Kačenky došlo; Jakej došel (věnec) škaredej proměny. Sš. P. 20., 113., 125., 296. Že jest jich došlo (erfahren), kterak .. NB. Tč. 288. Krále dojide taká řeč. Jir. Anth. I. 28. Nemohl dojíti bratra (dohoniti); Augusta zase svého prvního místa došel. Bl. Živ. Aug. 13., 123. Pšenice vznide a téhož dne plného zrna dojide. Výb. 1. 410. Křstu dojda. Výb. II. 16. Dojidú domu toho. v němž bieše radosti mnoho. St. skl. II. 58. Svn let došel, wurde voll-, gross- jährig. Zř. mor. 1604., Žer. Došlo krále jmě Judovo. BO. Jdi, až hory dojdeš. GR. Došla pověsť i uší ta mých. Kom. Mnohý proto došel ztráty. Alx (Jir. Anth. I. 3. v. 36.). Čehož žádostiví jsou, toho dojdou. BR. II. 19. b. S dobrým vezdy choď a zlých nikdy nedochoď. Sv. ruk. 156. Aby tak jich (obrokóv) došli. Hus II 81. Oni milosrden- stvie dojdú. Hus II. 426. Dojdeš veliké cti. Pass. 577. Máme naději, toho dojdem; Až to i dojide pána jeho. Št. Kn. š. 29., 58. (11., 32., 77., 108.). — k čemu. K válce ne- došlo. Šmb., Lpř. J D. k nějakému resultatu, Osv. I. 78, k přesvědčení. Us. Mezi zbroj- noši došlo k bitce. Šmb. S. II. 218. — kam. Došel k otci a vypravoval svou příhodu. Koll. IV. 117. Žial ma došiel, frajer mi k inej šiel. Sl. sp. 207. Došel k ní šohajík, perečko (kytici) mu dala; Dondi k nám; Už sem k vám dochodil; Kam sirota dojde, všady křivdu najde. Sš. P. 281., 290., 347., 494. Duojdu k písaři, tam jsú registra. NB. Tč. 52. Nechce mi k mezi docházeti, will nicht anbeiasen. Bart. — čeho jak. Bez vůle jeho (nejvyššího sudího) žádný vklad desk nemůže d. O. z. D. Jestliže by kteréhokoli zboží vedlé práva země české došel. Zř. F. I. B. XV. — čeho kde. D. u někoho obliby, Tf., uznání, Křn., podpory, J. Lpř., vlídného přijetí. Us. Pdl. Ve spise nás ne- došlém. Us. Pdl. V pověstech nesmrtelné slávy došel. Šmb. Drama vrcholu svého došlo u kmene ionského. J. Lpř. Která (ctižádosť) nemohla d. ukojení ve zdech klášterních. Vlč Chceš-li d. v umění věnce, plytkosti nenáviď. Koll. I. 420. — nač. Dal na to d.; nedojde až na to; než na něj dojde. Us. Dch. Úředníci k tomu dni, na kterýchž by těch šest nedělí docházelo, na ta místa přijeti mají. Zř. mor. 1604. Na cestu do ciziny již nedošlo; Na útok již nedošlo. Mour. Když naň řadou došlo Mus. 1880. 462. — komu. Říše, jimžto došla síla životní. Osv. Když tomu moru rok dochá- zel (rok trval). Bart. D »chodilo mu 50 let. Mor. Brt. D Jemu ještě 15 let nedošlo. Let. 163. — (čemu) jak. On mi slíbil, že mi to má d. bez mé škody, i nedošlo mi. Půh. II. 278 Bez naděje nelze d králov- stvie nebeského. Št. Kn. š. 29. Se ctí d. od něčeho. Tov. Přede všemi cti a chvály došel. Vrat. 52. Za té řeči došli cihelny. Krm. — s kým (čeho, kam). Kam to s tebou dojde? Dch. Dondi večer s ludma k nám. Sš. P. 320. Bych mohl k tvému choti s tebu d. Výb. II. 22. S těmi móže cti d Dal. 173. Nedojdeš s nimi žádné cti. Dh. 107. — čeho čím. Kterýmžto smyslem především docházíme vědomí a poznání okolního světa. ZČ. III. 1. Poznáni Boha, jehož lidským věděním docházíme. MH. 5. Zkoumáním svým došel resultatu. Sbn. Smy- slem svým něčeho d. Št. D. múdrosti pře- mietáním. Št. Kn. š. 181. — odkud. Došly mí noviNy z francúzskej krajiny. Ht. Sl ml. 106. Od císaře odpuštění došel. Ddk. III. 63. Z těch spisů došly nás jen nepatrné zlomky. Us. Pdl, Spisy z oněch dob nás došly. — proč (čeho k čemu). D. pro něco. Us. Dojdi mi pro vodu. Us. Dch. K tomu pro náhlou smrť jeho nedošlo. Us. Pdl. Pro mdlobu sotva jsme došli studnice. Har. II. 73. — kdy. Zimní saisona došla velikonočními svátky. Osv. I. 149. Abychom po těchto věcech došli věčných. Št. Kn š. 23., 47. Dne 14. července došel do Paříže telegramm. Osv. I. 200. Při té práci došla ho zvěst, že .... Us. V noci vyšel, v noci došel, nikdá jí nic nedpnesl. Sš. P. 134. Že by sme dnes došli tej mojej Anničky. Anth. Brt. 63. Slunce večerem západu do- jide. Kom. — se = smluviti se. Já ty husy koupím, jestli se dojdem. Us. u Rychn. — se supinem (inft.). Bolí mě hlavěnka. Jak mě nemá bolet, dyž mně šohajíček došel vypovědět? Sš. P. 277.