DokázatiDokázati. — co. To tu cestu už nedo- kážu. Us. Dch. Opak něčeho d. Us. —
čeho. Větší li bylo nebezpečenství, větší smělosti dokázala. V. —
co na koho. Může-li to naň dokázati. Žer. Záp. I
. 268. —
na kom. Na bezbranné svou dokázal jsi sílu. Vrch. Učitel se napachtí dosti, než si na dětech dokáže (es so weit bringen). Kos
., Mour. —
kde.
Ve spise tom dokazuje, že ... . Us. Pdl. Aby toho učitel
při dětech nedokáza
l (se toho nedodělal)! Kos. Ol. I. 173. —
co čeho, čí
m. Něco pokusy d. Us.
Pdl. Vinu skutkem d. Mž. 35. Skutkem a pravdou musí každý víry a pokání d ; Nějakým zá- zrakem synovství svého dokaž. BR.
II. 13. a., 15. b. —
odkud. D. dogma
z písma. MH. 2. Ptáš se,
odkud to dokáži? Z slova božího. Štr. Z toho prokurátor d-val, že jest se za svůj rod nestyděla. Žer. Záp. I. 98. —
co, čeho jak. D. něco stkvéle, ne- zvratně,
nade všechnu pochybnosť. Us. Pdl. —
D. =
dováděti, svévoliti. Us. Olv., Knrz. Cos to zas dokázal, was hast du wieder angestellt? Dch.