Doléhati
Doléhati, dolíhati; doléhnouti, dolehnouti, hnul a lehl, utí; doléhávati = jak náleží lehnouti, sich recht legen; anliegen, passen, genau und eng anschliessen; tlačiti, drücken, Hart anliegen; žádati urputně, hartnäckig verlangen, in Jemanden dringen; se = líhá- ním nabyti, erliegen. Jg. — abs. Šaty, dvéře doléhají. Jg., Sm. Tak tresce a švihá, aby doléhalo. Proch. — k čemu, kam. Statky mé k tvým doléhají. L. — kam, do čeho. L., Šm. — komu. Tomu koni doléhá (tlačí ho) sedlo (n. Toho koně doléhá sedlo). Ros. Cos mu nedolíhá (ho trápí). Ros. Nedolíhá mi něco = tlačí mne v žaludku. Us. — koho tlačiti. Kde koho doléhá, tam i rukou sahá. L. Toho koně sedlo doléhá. — na koho. Dolíhala na mne ruka tvá. Br. — Kram. Teď zase naň dolehl úřad tento, ein Amt überkommen. Us. — na koho čím: mečem (dotírati). V. Pomsta n. pomstou naň doléhá. Kom. Prosbami na koho d. (usilovně žádati). Nt. — na koho oč, proč. On na mne doléhá o dluh, Us., pro dluh (urputně žádá). Sych. — se čeho: (líháním nabyti). Lom., Šm.