DomaDoma, genit. od dům, D
., Jg., užívá se ho za příslovce. Jiní mají tento tvar za starý lokal m. domai. Bs. Mkl. (S. 511
. ) praví: Má se všeobecně za gt
., čemuž syntaktická platnosť odporuje. Vz víc v příbramském programu 1876. str. 15., sepsal Frt. Prusík dokazuje, že jest to lokal. — D. =
v domě, ne jinde, zu Hause. D. zůstati. Doma sedí jako kokoš na vejcích. Všudy dobře, doma nejlépe
. Vz Otčina
. Lb. Milo d. seděti, o vojně slýchati. Jg. Chléb doma pečený. V. Jinde to hledá, doma to má
. Doma kdáče, jinde nese (o mužích); jinde kdáče, doma nese (o ženách). Vz stran přísloví: Smilstvo. Do kostela jíti a nemodliti se, do hospody jíti a netancovati, raději doma zůstati. Č. Není ani skřítka (skřítka, křístka) doma. Us. Není ho doma. Nevěděl, kolik kur doma měl. Dal. U lidí jez, co ti dají, a doma, co máš. Jez doma, co máš, praví sv. Tomáš, u lidí, co ti dají. Doma jak chceš, u lidí, jak přistrojí. Kocour není doma
, myši mají lusum (pré, posvícení). Jg. Doma mu slano, ani mastno není, jinde voní kadidlo a ko- ření. Rým. Vz Nespokojený. Lb. Ne vše doma máš, také lidí potřebuješ. Prov. V cizí naději hrachu nevař, nemáš-li doma slanin. Jg. Co se doma uvaří, doma snědeno býti má. V. Co se doma navaří
, má se d. snísti. Č., Lb. Uč své děti d. kaši jísti. Jg. Není nikoho doma (= nikdo se nechce přiznati)
. Jg. Kdo nemá radosti doma, jinde jich darmo hledá a blázen
, kdo pro to jinam jde, čeho doma nazbyt má. Lb. Lepší d. krajíc chleba než v cizině kráva celá. Pk., Č. — D. =
v kraji něčím. Máme doma dost příkladův. V poli i doma. Jg. —
Tropicky. Ó, ještě nejsme doma (na suchu, bezpečni). Doma (v domě) býti =
při rozumu. Jg. Nemá všech doma (t. j. smyslů = blázen je). V., Lb., D., Č. Vz Ztřeštěný. Není doma (= jinde je svou myslí). Není ho doma (také: 1. opilý, 2. hloupý). Č. Už jsem doma (=na břehu= už vím, už rozumím). Č.