Domáci
Domáci, kteří jsou n. co je s někým v domě. V. Haus-. To jsou moji domácí (čeleď, děti); pán, paní, matka, otec, syn, dcera, panna, čeledín, pacholek, přítel, pes, zloděj, kohout, myš (opak: polní), chléb, víno, plátno; nemoc, stýskání, nábytek, potřeby, lázeň, šat, pobožnosť (ne v kostele), strava (jednoduchá), dobytek, nesvornosť, Jg., knížka, hospodářství, vydání, had, cvrček, léky. Šp., lékárna, vězení, krádež (kr. v domě), nářadí, podomek, pořádek, právo (Ortsgericht). J. tr. — D. = pitomý, krotký, zahm. D. husa, kachna, holub, ptactvo, moucha. Jg., D. — I). = co u nás jest, ne v jiném místě, einheimisch, inländisch. D. vojna, válka (mezi měšťany, občany; vz Rb. str. 265. ), soudce (ubrman), kopr, V., lid (ne přespolní), Jg., nepřítel. Jest. d. (tu rodilý). Kom. D. řeč, víno, rostlina. Jg. Přestaň na domácím. Prov. Jg. —