Domnění
Domnění, důmnění, n., šp.: domění; z mníti. Mk. D. = zdání, mínění, umění, Meinung, Zumuthung, Vermuthung, Dünkel, Wahn. D., Jg. Podlé, vedlé mého d.; mimo mé d. D. předpojaté, zlé; vyvésti koho z d. Nt. Proti mému d. V. Z d. nesuď. Pr. Jestiť věc velmi nebezpečná, z pouhého toliko d. někoho sou- diti. Pr. V tom, v témž d. býti. V. Byl jsem toho d. D. D-ním se říditi, Kom., klamati. Luc. Svésti koho s jeho d.; na jiné d. přivésti. V. Po d. choditi. Br. Na to d. přicházeli. Proch. D. napřed pojaté. D. Domnění mnoho v pytel vchází. Jg. Mnoho d. do pytle se vsype (vchází, vejde), ale plný nebude nikdy. Prov., Jg., Č., Lb. — D. = podezření, Verdacht, Argwohn. V d. někomu přijíti. Har. Zlé d. na někoho, o někom míti. J. tr., D. V d. někoho vzíti, míti. V. Jest naň d. Kdož je vd., snadno jiného v zlé d. béře. D. odložiti, mimo sebe pustiti, zavrci. V. Z d. někoho vyvésti. Háj. — Vz Rb. str. 265.