Donésti
Donésti. — co. Už sa všeci chlapci po- ženili, zelené pérečka donosili. Sš. P. 588. — co, čeho kam. Větřík donášel k nám šumění vln. Hrt. Tento jeden marný peníz, 373* ten mne do království donís (donesl). Sš, P. 27. Donesl do pece dřeva zeleného (gt partit.). Sš. P. 693. Potom, když se to do fojta doneslo. NB. Tč. 104. — co komu Donesl jí ručník nový. Sš. P. 134. — se čeho. Čím zkomoleněji zvuky ty se donášejí sluchu našeho. Kos. To se doneslo patrona našeho, Pref. 464., Křesomysla, Háj. 46., krále, Abr., Čr., Davida. Bj. Uši byly dě- ravé, mnoho slov, než se hlavy doneslo, mimo ven vybíhalo. Exc. Donese se matky božie, že její syn chodí. Sv. ruk. 73. — kde. A ten donesen byl u něho (obžalován), jakoby promrhával statek jeho. Sš. —koho oč = připraviti, zbaviti. Ta ma, Bože, ta ma, kde ma myseľ nesie, veď ma to diev- čatko o rozum donesie, ej o rozum donesie, alebo ho nemám. Sl. spv. I. 18., Sl. ps. 42.