Doprositi
Doprositi, il, šen, ení; doprošovati, do- prosívávati, erbitten. D. se nemohu, aby to udělal. Jg. — koho k čemu. Jg. — se koho, čeho. Úřadu se doprošovati. Nt. — se čeho na kom: na Bohu. Us., Sych., Bart. II. 26. — se o co: o úřad (= d. se úřadu). L.