Doprovoditi, il
Doprovoditi, il, děn, dění n. zen, zení; doprovázeti, el, en, ení; doprovozovati, dopro- vodiv ati, doprovázívati, doprovozovávati = geleiten. Jg. — koho kam (do čeho, k čemu, před co). Doprovodil ho do království jeho. Troj. D. koho k hrobu, až k hrobu. V. Jezdci až k domu ho doprovázeli. Sych. Doprovoď pána až před dům. Sych. Na obecný náklad k hrobu jej doprovodili. Har. — Jg.