Doraziti
Doraziti, il, žen, žení; dorážeti, el, en, ení; doražovati, dorážívati, doražovávati, dokonale vraziti, vollends einschlagen; do- konce sraziti, vollends abschlagen, nieder- schlagen; dotlouci, dobiti, vollends todt schlagen; dokončiti, enden, bezwingen; do- jíti, gelangen; slovy dotírati, domlouvati, mit Worten zusetzen, anfahren. Jg. — koho, co: kůl, větev (dolomiti), dílo (dokončiti). Jg. To ho dorazilo (dotrhlo, dohubilo). Us. Člověk netbá, by ji (žádosť smilnú) dorazil (přemohl). Št. D. kočár = dohoniti. Us. D. koho z mi- losti = dobiti ho. Šm. — čím. Úprkem d. = vpadnouti. V. — koho čím: dýkou; kůl palicí. Us. — co kam, nač = bíti, házeti več, niederschlagen. Co na tu loď kdo doráží (do ní, na ni hází), rozráží se a ona plyne přece. Kom. — koho, čeho. Dorazil jich, že žádný neostal. L. Pochlebce dorazí slov (všeho dopoví). L. — komu = dojati mu, dobrati. L. — kam, k čemu. Jedním dnem k nám do- razíš. Sych. Slova jeho k srdci dorážela. Sych. Slepě k svému zlému dorážejí. Novot. — kam, v co. D. někoho v zoufalství. Novot. — (kdy) kam, do čeho. Dnes ještě do Prahy dora- zíme. Sych., Us. Můra do svíčky doráží. Novot. K večeru do města dorazili. Ml. — na koho = dotříti, anrennen, andringen, losstürzen, losziehen, zu Leibe gehen, an- greifen. Jg. D. na nepřítele. Jg. Časem i malý pes na velikého dorazí. Hrozně na sebe do- ráželi. Jg. Dorážela na ně lidská vzteklosť. Kom. Sirotek let došlý doráží na poručníka, aby se mu dědictví odvedlo. Sych. — na koho čím: mečem, Us., prosbami, otázkami, slovy, řečí. Nt. — na koho s kým. Dorazil na ně s svými. V. — na koho odkud: z lesa. — se čeho = dotírati se k čemu. Tristr.