BaBa, traun, wahrlich, fürwahr, allerdings, ja wohl, freilich; ja sogar, ja selbst, ja auch, ja gar; vielmehr. —
Klade se: l.
Když odpověd na otázky s jakousi důvěrností stvrzujeme. Co pak na tom záleží ? Ba mnoho. Kom. Jest tam tma? Ba jest. Jg. — 2.
Když výroky beze všeho pochybování se připouštějí. To je moudrý pán. Ba věru moudrý velmi. Us. — 3.
Někdy mívá ráz ironický tali, že opak toho, co o kom mluvíme, na mysli máme. Ten náš soused, to je rozumný člověk? Ba to je kos! Us. — 4.
Když od myšlénky slabší k silnější, od obecnější k jednotlivější postupujeme. Mnoho bylo způsobův učení, každá škola měla jiný, ba každý učitel jiný. Kom. Na plavné řece korábův užívají, ba i vorův! Kom. Kdo z přátel, ba kdo z ro- dičův? — 5.
V obecné řeči stává také na počátku vět podmiňovacích. Ba kdyby moudrý byl, nikoliv by toho nemluvil. Us. —
Zk.