Doslechnouti
Doslechnouti, nul a chl, ut, utí; dosly- šeti, el, en, ení; doslýchati, doslýchávati, do- slyšívati = do konce slyšeti, zu Ende hören; poslouchati, horchen; ještě více slyšeti, noch mehr hören; sluch míti, gut hören; slyšením rozuměti, hören, vernehmen, erfahren. — abs. Nedoslýchá. Us. Doslechl, naslechl jsem. V. Kdo nedosléchá, nech se domyslí. Pk. — koho, co. AČ chceš mú radu doslyšeti. St. skl. Posly d. Solf. — čeho. Doslýchaje těch řečí. Kom. Počkej, doslyšíš i ostatku. Ctib. D. trub. Alx. Toho kázání ještě doslyším. Ros. Té otázky doslýchaje v uši své ozval se. Skl. — čeho jak. Se vší pilností toho d. má. Apol. — se = zaslýchati, naslýchati, vernehmen. Doslýchám se, že umlkli. Kom.